Může mít pivo vliv na zdraví pokožky?
Každý z nás má jiné pořadí hodnot, na kterých mu v životě nejvíce záleží. Vlastní zdraví a zdraví blízkých osob patří jistě na jedno z předních míst. Dobrá kondice z každého člověka vyzařuje na dálku. Některé zdravotní obtíže dokážeme úspěšně skrývat, kožní nemoci, ale i pouhé drobnější nedostatky jsou našemu okolí na očích. Dodržováním rozumných doporučení, jak o pokožku nejlépe pečovat, můžeme zabránit vzniku závažnějších potíží. Pacienti se často ptají, zda problémy, se kterými přicházejí, nevznikly díky tomu, že v organizmu něco chybí. Polykají léky a potravinové doplňky, a přitom lze část potřebných látek přijímat ve vyváženém poměru a ve formě, která je pro organizmus snadno dostupná.

Pokud vypijeme denně litr piva, pokryjeme tím dávku nezbytných minerálů takto:

• vápník: 7 %
• fosfor: 2 %
• hořčík: 49 %
• draslík: 12 %
• sodík: 5 %
• chloridy: 12 %
• zinek: 100 %

Všechny tyto prvky se v organizmu účastní důležitých metabolických pochodů. Zinek je považován za prvek, který zvyšuje odolnost kůže proti nepříznivým vlivům zevního prostředí a je také součástí některých léčebných přípravků proti akné.

Současně s vodou a minerály se do těla dostanou i některé důležité vitamíny. Mají nezpochybnitelný vliv nejen v léčbě kožních nemocí, které provázejí primární nebo sekundární hypovitaminózy, ale podávají se také relativně často a se zřejmým úspěchem u řady dermatóz, kde nelze laboratorně prokázat nedostatek těchto prvků. Údaj o počtu procent vyjadřuje, jakou část denní dávky vitamínů člověk přijme, pokud vypije 1 litr piva za den.

B1 [thiamin] – 3 %
– podílí se na odbourávání sacharidů, má význam pro správnou funkci periferních nervů a svalů. Od jeho podávání u zvýšeného pocení, vypadávání vlasů a u lupénky se již upustilo. Bolestivé stavy, které provázejí infekce oparem, jsou dosud léčeny vysokými dávkami vitamínů skupiny B, i když efekt této terapie je nejistý.

B2 [riboflavin] – 20 %
– je součástí důležitých flavoproteinových enzymů, podporuje stálou regeneraci epidermis, normální vývoj vlasových folikulů a mazových žláz. Jeho nedostatek se projevuje svěděním kůže. Celkově se podává při léčbě zánětlivých změn v ústních koutcích. Podle klinických zkušeností se někdy podává i u onychodystrofií, seboroické dermatitidy a akné i rosacey – i když jen se střídavým efektem.

B3 [niacin] – 45 % (kyselina nikotinová a její amid)
– podílí se na správné tvorbě vláken v základní vrstvě epidermis. Niacin působí jako látka rozšiřující cévy – doporučuje se v léčbě poruch periferního prokrvení.

B6 [pyridoxin] – 31 %
– a chemicky příbuzné látky působí jako koenzymy četných enzymů v tkáňovém metabolizmu jater, nervové soustavy a kůže. Nedostatek pyridoxinu vede k poruše metabolizmu, tripltofanu – důsledkem je zvýšená citlivost kůže na světlo. Vyšší přísun může vyvolat projevy akné.

B11 [kyselina listová] – 52 %
– podporuje tvorbu červených krvinek, metabolismus aminokyselin a obnova veškerých buněk v těle. Příznivě působí hlavně u chorob krvetvorby, celkově se podává při léčbě lupénky. V kombinaci a vitaminem B12 se podává u některých poruch pigmentace – např. u vitiliga

Kromě piva samotného je možné jako zdroj vitamínů a dalších látek využít i pivovarské kvasnice. Ta část, která se nepoužije na zakvašování další várky, se používá jednak jako součást krmných směsí, jednak je z nich možné izolovat aktivní látky, jako jsou enzymy, vitamíny, ribonukleové kyseliny, polysacharidy buněčných stěn, které se dále zpracovávají ve farmaceutickém nebo kosmetickém průmyslu. Z vyčištěných, usušených a odhořčených kvasnic se připravují doplňky doporučované ke zlepšení zdravotní kondice. Od r. 1962 se v pivovaru Braník realizuje výroba vitamínového preparátu Pangamin. Sprejově sušené kvasnice s vysokým obsahem vitamínů skupiny B, enzymů, proteinů, stopových prvků a minerálních látek mají příznivý účinek na nervový systém a celkovou kondici lidského organizmu.

Velký význam pro udržení dobré kondice má také správné dodržování pitného režimu. Pivo obsahuje 95 hmotnostních procent vody. Díky obsahu jednotlivých rozpuštěných látek je možné pivo označit za nápoj izotonický až hypotonický. To má velký význam, zejména pokud pijeme pivo „na žízeň“. Tekutina má schopnost rychle přecházet do organizmu a upravit rovnováhu metabolických pochodů. Akutní dehydratace se projevuje především při pobytu v horkých provozech, po sportovních výkonech, při horečnatých onemocněním, ale také při zažívacích potížích (zvracení nebo průjem).

Také kůže může trpět přesušením. Na něm se ale podílí mnohem více faktorů než jen prostý pokles obsahu vody. Lidská kůže je vybavena celou řadou velmi složitých mechanizmů, kterými obsah vody v jednotlivých vrstvách reguluje.

Zatímco v podkoží je vody asi 30 %, epidermis – pokožka obsahuje ve většině vrstev 60-70 % vody. Nejvrchnější rohová vrstvy pokožky, která spolu s kožním filmem tvoří hlavní bariéru a neutralizuje působení zevních vlivů na kožní povrch, obsahuje jen 2-10 % vody.

Pokles obsahu vody v kůži se projeví ztrátou kožního tonusu neboli napětí kůže. Toto napětí je závislé také na elasticitě škáry a turgoru (vnitřním pnutí) jednotlivých buněk ve všech vrstvách kůže. Ideálně tonizovanou pleť představuje kůže raného mládí.

Abychom se mohli o pleť dobře starat, je třeba správně určit její aktuální stav a potřeby. Některé vlastnosti kůže jsou vrozené a celoživotně neměnné (intenzita pigmentace, sklon k některým chorobám). Jiné vlastnosti pokožky můžeme naopak vhodnou péčí usměrnit nebo zcela potlačit. Z hlediska celkového napětí – tonusu – rozlišujeme kůži tonizovanou a hypotonickou.

Tento faktor závisí mimo jiné, jak je uvedeno výše, na hydrataci jednotlivých vrstev. Dlouhodobě nepříznivá úroveň hydratace kůže vede k tvorbě vrásek. Jejich vznik však není vyvolán jen tím, že organizmus trpí nedostatkem tekutin. Vrásky vznikají v místech, kde kůže ztratila elasticitu.

V tomto ohledu hraje důležitou roli sčítání jednotlivých dávek slunečního záření, které během života dopadají na kožní povrch. Každý člověk reaguje na sluneční záření jinak. Důležitá je při tom jak odpověď na jednorázovou dávku UV záření, ale také zejména rychlost nástupu chronických změn vyvolaných opakovaným sluněním.

Typizaci pleti je možné provést též s ohledem na sekreci kožního mazu (kožní maz = sebum). Normálně promaštěná pokožka je normolipidická, suchá pleť se označuje jako sebostatická, mastná jako seborrhoická a mastná se sklonem k zánětům jako dysseborrhoická. Z hlediska tolerance zevních vlivů rozeznáváme kůži odolnou, citlivou až přecitlivělou a  alergickou.

Medicínu a zejména dermatologickou alergologii zajímá pivovarnický průmysl ještě z dalšího důvodu. Výroba piva v Čechách byla po léta spojena s tradicí česání chmele. V průběhu letních brigád se při ručním česání objevovaly různé vyrážky. Většina z nich byla vyvolána prostým podrážděním. Lodyha i listy chmele jsou vybaveny drsnými háčkovitými chloupky. Při kontaktu s pokožkou dochází k mechanickému a snad i chemickému dráždění. Na zhoršování potíží se může podílet také vlhko (při deštivém počasí) nebo sluneční záření. Negativní vliv mají zbytky chemických postřiků, případně druhotná infekce. V letech 1959-60 popsali prof. Jirásek a prof. Trapl 31 případů alergických reakcí na lupulín a pryskyřice ze šištic.

Hlavní význam chmele spočívá v jeho chuťových a konzervačních vlastnostech, které se uplatňují při výrobě piva. Kosmetika využívá hormonálně účinných složek chmelové drogy v přípravcích zpomalujících proces stárnutí. Nejde o nový objev – pivovarské kaly se užívaly do omlazujících lázní již ve středověku. Extrakty z chmele se přidávají do krémů, pleťových vod a mlék, určených pro citlivou pleť, na ochablou a nečistou pokožku. Uplatňují se rovněž jako přísada do zklidňujících a regeneračních koupelí a hlavně ve vlasové kosmetice ve speciálních pivních šamponech, které omezují lámavost vlasů a zvyšují jejich lesk. K tomuto účelu lze ovšem stejně dobře použít i pivo samotné.

O autorce:
MUDr. Andrea Vocilková se narodila v roce 1959 v Praze. Studia na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy ukončila v roce 1985. Nejprve byla zaměstnána jako sekundární lékařka a pak jako odborná asistentka na 2. kožní klinice 1. lékařské fakulty UK Praha pod vedením prof. Zdeňka Šťávy a prof. Vosmíka. Na klinice se zabývala hlavně problematikou dermatologické alergologie a kožních nemocí z povolání. Od r. 1995 pracuje jako ambulantní specialista – kožní lékařka – na Poliklinice v Praze. Od r. 1995 byla jmenována soudním znalcem v oboru kožní nemoci z povolání.
O pivu MUDr. Andrea Vocilková říká: „Můj vztah k našemu pivu jako nápoji je kladný. Upřednostňuji umírněnou konzumaci – nejlépe z ušlechtilé sklenky.“