Hospodářské noviny

Zlatopramen od Heinekenu v Ústí končí

Heineken zavírá svůj ústecký pivovar. Už čtvrtý od roku 2003. V pivovaru Velké Březno chce investovat 100 milionů během tří let.
Tuzemský pivovarnický trh je zase o jeden pivovar chudší. Nadnárodní skupina Heineken, třetí největší hráč v Česku, po měsících příprav definitivně končí s provozem pivovaru v ústecké čtvrti Krásné Březno. Značka Zlatopramen, která se v Ústí desítky let vařila, přechází pod pivovar v nedalekém Velkém Březně, ve kterém Heineken vaří značku Březňák a kam už dříve přesunul výrobu piva Dačický z předloni uzavřeného pivovaru v Kutné Hoře. Počet pivovarů, uzavřených od roku 1990 v Česku, se tak už blíží třiceti. A počet fungujících klesl na 47.
„Poslední várka Zlatopramene v Krásném Březně bude uvařena v půli listopadu. Důvody, které nás k tomuto rozhodnutí vedly, lze shrnout jako nutnost optimalizovat naši efektivitu v dobách nejisté ekonomické situace a při pokračující stagnaci pivního trhu,“ vyjádřila se včera mluvčí skupiny Heineken v Česku Kateřina Beute.
Připomíná také špatný technický stav a omezené možnosti dopravní obslužnosti a rozšíření provozu pivovaru, který sídlí přímo ve městě. Heineken už z Ústí přestěhoval část zařízení, sloučil týmy obou pivovarů. Ve Velkém Březně bude pracovat 83 lidí, o práci přijde 36 zaměstnanců, kterým Heineken nabízí místo ve svých dalších pivovarech – v Krušovicích a Brně.
Do rozšíření provozu ve Velkém Březně hodlá Heineken v následujících třech letech investovat podle své mluvčí víc než 100 milionů korun. „Společnost Heineken Česká republika bude nadále vyrábět jak Zlatopramen, tak Březňák, přičemž tyto značky si uchovají své vlastní receptury a ingredience,“ říká Beute.
Heineken uzavřel od roku 2003, kdy vstoupil do Česka nákupem Starobrna, čtyři pivovary – znojemský Hostan, Louny, Kutnou Horu a nyní Ústí. Jejich značky nezrušil, ale přesunul. Hostan se nyní vaří v Brně, další ve Velkém Březně. Podobně jako když dvojka trhu Staropramen uzavřel v roce 2007 pivovar v pražském Braníku a značku nyní vaří ve svém sídle na Smíchově.
„Chápeme, že provádí to, čemu říkají optimalizace. Nejsou za tím však jen logické důvody, ale i snaha po co největší koncentraci výroby ze strany nadnárodních pivovarnických koncernů. A to už podle mne nemá s tradičním vařením a kvalitou piva moc společného,“ komentuje rušení pivovarů předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.
Sdružení minulý týden vyhlásilo kromě výsledků soutěže o nejlepší piva, pivovary, osobnosti a pivovarnické počiny i „památku zesnulých“ pivovarů, tedy přehled všech téměř třiceti pivovarů uzavřených v Česku od roku 1990. Začíná pivovary, které v devadesátých letech zavíral nejčastěji Plzeňský Prazdroj a končí čtveřicí provozů Heinekenu. Jen několik málo pivovarů produkci po čase obnovilo.
Postupnou koncentraci pivovarnické produkce dokládají i čísla Českého svazu pivovarů a sladoven. V roce 1990 uvařilo tehdejších 71 průmyslových pivovarů přes 19 milionů hektolitrů. Loni se o 17 milionů hektolitrů dělilo 48 pivovarů.
Dva roky po sobě přitom odbyt piva u nás klesá. Loni o osm procent, největší propady zaznamenali tři největší hráči – Prazdroj, Staropramen a Heineken. Výrazně roste počet minipivovarů, jejich produkce však představuje sotva procento celého trhu.

Pivovary v ČR
30 průmyslových pivovarů
ukončilo od roku 1990 činnost. V posledních letech žádný nezkrachoval, byly uzavřeny s odkazem na optimalizaci provozu pivovarnických skupin.
47 průmyslových pivovarů
funguje nyní v ČR. V roce 1990 jich bylo 75. Z uzavřených obnovil produkci Rakovník, Vratislavice a Podkováň.
110 minipivovarů
a restauračních pivovarů funguje dnes v ČR. V roce 1990 jen jeden (U Fleků). Do konce roku má počet nejmenších pivovarů vzrůst na 120.

POHROMADĚ
V pivovaru ve Velkém Březně dosud vařil Heineken značky Březňák a Dačický. Teď sem přesouvá z nedalekého Ústí i značku Zlatopramen. Produkce má v Březně vzrůst o 100 tisíc na 260 tisíc hektolitrů.
FOTO: ČTK