Rok 2012
Nealkoholické pivo roku
V době, kdy vařilo nealkoholické pivo pouze několik málo pivovarů, vyhlašovalo SPP tuto kategorii spíše nepravidelně, nicméně od roku 2006 je tradiční kategorií v které se ceny udílí. Nealkoholická piva se u nás již etablovala natolik, že jejich roční spotřeba se ustálila na půl miliónech hektolitrů ročně, což zhruba odpovídá např. celkové roční produkci piva v Pivovaru Svijany.
Letošní vítěz už zná, jaké to je stát na místě nejvyšším. Nicméně vrací se na tuto pozici po dlouhých osmi letech. Jedná se o nejprodávanější nealkoholické pivo u nás, vyráběné ojedinělou technologií speciálních kvasnic, pivo, okterém by naši politici řekli, že má spotřebitelskou podporu napříč politickým spektrem.
1. Birell světlý ( Pivovar Nošovice )
2. Bernard s čistou hlavou Free ( Rodinný pivovar Bernard )
3. Svijanský Vozka ( Pivovar Svijany )

Desítka roku
Podíl desítek na výstavu sice setrvale klesá, dnes tvoří necelou polovinu trhu, ale konkurence v této oblasti je zdaleka nejostřejší, dobrá desítka je základem každého pivovaru.
V této kategorii se oproti minulým letům odehrává úplná pivní revoluce, poprvé totiž není vítězem zavedený průmyslový pivovar ale malý pivovar, který teprve v květnu loňského roku po dlouhých 62 letech obnovil výrobu. Své zákazníky si místo tlaku na snižování nákladů získal extrémním tlakem na kvalitu své produkce. Desítka je to pak více než poctivá se skutečnou stupňovitostí 10,5 a vyšším řízem, vařená dle staročeské receptury z 19. století.
1. Únětické pivo 10° ( Únětický pivovar )
2. Březňák, světlé výčepní pivo ( Pivovar Velké Březno )
3. Bernard, světlé pivo ( Rodinný pivovar Bernard )

Jedenáctka roku
Tzv. jedenáctky, což legislativně bývají zpravidla ležáky, nabraly před cca pěti až šesti lety raketový růst a již bychom velice obtížně hledali pivovar, který nemá běžně ve svém sortimentu jedenáctku.
Z loňska obhajujícím vítězem je skutečně poctivá jedenáctka se skvěle harmonizovanou hořkostí, plným tělem a krásnou zlatavou barvou. Důkazem kvality je jistě i to, že při závěrečné anonymní degustaci porazilo své konkurenty velmi výrazným rozdílem.
1. Ježek 11° ( Pivovar Jihlava )
2. Bernard, světlý ležák ( Rodinný pivovar Bernard )
3. Svijanský Máz ( Pivovar Svijany )

Dvanáctka roku
Kategorii dvanáctek lze bez nadsázky označit jako královskou; ne nadarmo se říká, že pivu českého typu nejvíce sluší stupňovitost kolem dvanácti jednotek EPM.
Podobně jako v desítkách, tak i v této kategorii nastává tak říkajíc revoluce. Po roce 1989 byl u nás postaven takříkajíc na zelené louce pouze jediný skutečně průmyslový pivovar a pouhé tři roky od otevření mu trvalo, než pro sebe urval i vítězství v této prestižní kategorii ( dalších cen nepočítaje ) a to za plné chlebnaté pivo, výrazně, ale příjemně hořké, krásné tmavě zlaté barvy.
1. Chotěboř Prémium ( Pivovar Chotěboř )
2. Únětické pivo 12° ( Únětický pivovar )
3. Svijanský Rytíř ( Pivovar Svijany )

Speciál roku
Kategorie speciálů je nepochybně nejrůznorodější kategorií, alespoň z hlediska spodně kvašených piv. V české legislativě sem spadají všechna piva nad stupňovitost 13 EPM, ostatní parametry už nejsou relevantní.
Poprvé v historii tuto kategorii vyhrálo pivo z minipivovaru a stejně jako při některých jiných oceněných subjekech při letošním vyhlášení, jde o produkt naprostého nováčka ( byť se jedná o obnovení tradice vaření piva po tisíci letech ) – v břevnovském klášteře v Praze.
Pivo samotné se může pochlubit robustní stupňovitostí 20,2 a obsah alkoholu je 8,5 %, přičemž zachová při své síle skvělou pitelbnost českých ležáků.
1. Imperiál Pilsner Benedikt ( Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha )
2. Prácheňská Perla ( Pivovar Protivín )
3. Primátor Exkluziv 16% ( Pivovar Náchod )

Polotmavé pivo roku
Kategorie polotmavých piv je vyhlašována bez rozdílů stupňovitosti a mohou sem spadat i piva řezaná. Barva tak může být velmi rozmanitá.
Pro celé letošní vyhlášení – jak již bylo zmíněno – je charakterické, že je zaznamenán obrovský příklon k pivům vařeným v malých průmyslových pivovarech či rovnou minipivovarech. Vítězem kategorie polotmavých piv je speciální pivo z dlouhodobě nejúspěšnějšího minipivovaru u nás, při jehož vzniku byl sládkům inspirací – zejména svou chutí – vídeňský ležák – a také bavorský březňák, jenž inspiroval zejména barvou.
1. Sv. Norbert Amber lager ( Klášterní pivovar Strahov )
2. Primátor Polotmavý 13% ( Pivovar Náchod )
3. Démon ( Pivovar Vysoký Chlumec )

Tmavé pivo roku
I kategorie tmavých piv je vyhlašována bez rozdílů stupňovitosti. Panuje mýtus, že konzumenty jsou převážně ženy, stejně tak jako je mýtem, že tmavé pivo se rovná sladké pivo.Tmavé pivo může být rozdílných chutí, snad jen ta barva bývá předem daná.Velké překvapení v této kategorii nečekejme, letošní vítěz se mezi prvními třemi oceněnými vyskytuje s železnou pravidelností. Zajímavostí může být i výsledek anonymní degustace, kdy šlo o nejvyrovnanější degustaci, přičemž všichni degustátoři ohodnotili všechny vzorky této kategorie za mimořádně zdařilé.
1. Budweiser Budvar tmavý ležák ( Pivovar Budějovický Budvar )
2. 13% Eliška ( Měšťanský pivovar v Poličce )
3. Bernard Černý ležák s jemnými kvasnicemi ( Rodinný pivovar Bernard )

 
Svrchně kvašené pivo roku
Kategorie svrchně kvašených piv je v naší soutěži vůbec nejmladší, protože po velké diskuzi uvnitř SPP byla poprvé zavedena v předloňském roce. Jedná se o všechna svrchně kvašená piva bez rozdílu. Je to kategorie, ve které mají největší šanci se umístit právě minipivovary, protože celoročně svrchně kvašená piva produkuje pouze 5 průmyslových pivovarů, minipivovarů pak určitě několik desítek.
V předchozích dvou letech byl vítěz shodný, vyhrálo pivo Matuška weitzen, nicméně i letos si půjde pro ocenění stejný člověk, byť za poněkud jiné pivo. Letos vyhrává Indian Pale Ale Raptor z pivovaru Matuška.
1. Matuška IPA Raptor ( Pivovar Matuška Broumy )
2. Herold Wheat ( Pivovar Březnice )
3.   Matuška Pšeničné pivo 13% ( Pivovar Matuška Broumy )

Minipivovar roku
 Prestižní kategorie Sdružení přátel piva – Minipivovar roku – s chráněným označením na Úřadě průmyslového vlastnictví se stává rok od roku prestižnější, se stále těžší možností tuto cenu získat, vzhledem k neustále a masivně se rozšiřující konkurenci mezi českými minipivovary, kterých je již více než 150.
Letošním vítězem je opravdová perla mezi českými minipivovary. Důkazem toho je i fakt, že si pro vítězství jde již počtvrté, což se zatím žádnému minipivovaru nepodařilo. Stejně jako v loňském roce je vítězem Klášterní pivovar Strahov. O jeho nesporných kvalitách hovoří i celá řada cen pro piva z tohoto pivovaru z různých soutěží a degustací, stejně tak jako nesporná kvalita jeho též mnohokrát oceněných sládků.
1. Klášterní pivovar Strahov
2. Únětický pivovar
3. Pivovar Matuška Broumy
3. Malostránský pivovar

Pivovar roku
Zřejmě nejprestižnější cena SPP ( opět s chráněným označením na ÚPV ), určena pro průmyslové pivovar jako celek. Zde je bohužel situace opačná než v předchozí kategorii, neboť průmyslových pivovarů stále ubývá a do dnešních dnů nám jich zbývá jen 45.
Letošním vítězem je tak trochu výjimka, protože se jedná o jediný skutečně průmyslový pivovar, který byl postaven v posledních letech, konkrétně pak v roce 2009 a za velice krátkou dobu své existence prokázal, že umí uvařit opravdu vynikající pivo a to tradiční technologií otevřeného kvašení a dlouhého ležení v ležáckých sklepech, které si obratem našlo svůj okruh zákazníků a fanoušků. V letošním roce byl pivovar navíc rozšířen až na současnou kapacitu 19.000 hl piva ročně.
1. Pivovar Chotěboř
2. Rodinný pivovar Bernard
3. Pivovar Svijany

 Sládek roku
V loňském roce si tuto cenu odnesl jako ocenění za své celoživotní dílo velikán českého pivovarnictví, pan Ivan Chramosil, který se stal kdysi vrchním sládkem ve svých 25i letech a předpokládalo se, že jde o nepřekonatelný rekord. Letošní rok ale přepsal historii, neboť dnešní oceněný se stal vrchním sládkem již ve svých 23 letech a titul sládka roku získal již po třech letech své činnosti v pivovaru a stal se tak i historicky nejmladším držitelem této prestižní ceny SPP.
 Letošní oceněný sládek roku sice nepochází z pivovarnické rodiny, nicméně jeden z jeho čtyř bratrů působí v dalším pražském minipivovaru. Po matce zdědil vztah k hudbě – sám hraje na bicí a na klavír, ale jeho otec byl chemik, tak snad právě on předal letošnímu oceněnému lásku nejen ke kvasným procesům. Řemeslu se jako většina kolegů z branže vyučil na potravinářské průmyslové škole v Praze a praxi během studií získával ve Staropramenu a v Klášterním pivovaru Strahov, kde si jeho pivovarnického umění záhy všiml i tehdejší vrchní sládek a další velikán mezi českými sládky, pan Martin Matuška. Právě po něm letošní oceněný v roce 2009 převzal štafetu vaření piva na Strahově a nastalo velké očekávání, zda-li tato změna nebyla příliš ukvapená. Výsledky však hovoří jasně – oceněný sládek nejen že dokázal udržet kvalitu piv a rozšířit nabídku piv, ale dokonce v některých ohledech svého velkého učitele překonal, když v největší tuzemské degustační soutěži na Táborské pivní pečeti, dokázal svého bývalého mistra porazit hned ve dvou kategoriích a to v pšeničných pivech a pivech typu ale. Tato piva se zároveň řadí mezi jeho nejoblíbenější.
Jan Martinka, Klášterní pivovar Strahov

Pivní počin roku
Letošní cenu získává člověk, jenž celý život zasvětil pivu, pivovarům a jejich historii. Člověk, který se svou obsáhlou činností vtiskl do podvědomí nejen pivním odborníkům a znalcům, sládkům a historikům, ale i zcela běžným konzumentům. Název této ceny však plně nekoresponduje s obdobím, za které letošní oceněný cenu získává, protože jde o zhodnocení celé jeho dlouholeté činnosti v pivovarnické branži, kde působí již 40 let.
Původní profesí grafik – tento ohromný znalec historie pivovarů – v roce 1970 ukončuje grafickou školu, aby o dva roky později nastoupil do Pražských pivovarů jako výtvarník. Po čtvrt století odsud odchází a na volné noze se nadále věnoval grafické činnosti nejen z oblasti pivovarnictví. Jeho stopu najdeme v mnoha pivovarech, kde vymyslel a navrhl jak grafiku pivovaru, tak i např. názvy piv. ( Jmenujme pivovary Herold či benešovský Ferdinand, Pivovarský dvůr Zvíkov, Berounský medvěd, pivovar Postřižiny či dnes již nefunkční pivovar v Kutné Hoře a další ). Jeho velkoplošné tématické malby v restauracích pak najdeme nejen v Praze, ale i po celé zemi
 Později však začínala převažovat jeho činnost publicistická a encyklopedická. Často publikoval v dnes již zaniklém periodiku Pivní kurýr a byl autorem českého textu v knize Michaela Jacksona Encyklopedie piva. Dále spoluautorem celé řady dalších knižních publikací ( Pivo a cukr, Pivovary poté aj. ). Zatím jeho posledním počinem a zřejmě nevýznamnějším, je postupné vydávání obsáhlé Encyklopedie Pivovarů Čech, Moravy a Slezska po jednotlivých krajích.
Pavel Jákl, pivní ilustrátor, historik a publicista
( za jeho publicitistickou, encyklopedickou a pivně osvětovou činnost ve prospěch českých pivovarů )