Vyhlášení cen SPP pro nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku 2013

Desítka roku

Desítky, legislativně víceméně výčepní piva, zaznamenávají v posledních letech tak trochu kvantitativně pokles na trhu. Jejich podíl na spotřebě každoročně mírně klesá, mezi pivovary tak zuří čím dál větší konkurenční boj. Zdaleka už nestačí konkurovat cenou, mnohem důležitější je kvalita, což jednoznačně potvrzuje letošní vítěz. Krásně plná desítka je vlajkovou lodí pivovaru. Naposledy se v této kategorii povedla obhajoba vítězství v roce 2008. Letos, stejně jako v loňském roce vyhrává více než poctivá desítka o stupňovitosti 10,5 z pivovaru, jehož činnost byla po více než šedesáti letech obnovena teprve předloni.

1. Únětické pivo 10° ( Únětický pivovar )

2. Bernard, tradiční české světlé pivo ( Rodinný pivovar Bernard )

3. Březňák, světlé výčepní pivo ( Pivovar Velké Březno )

 

Jedenáctka roku

O tom, že poctivost se vyplácí se můžeme přesvědčit i v další zajímavé kategorii, neboť jedenáctkou roku se stává další pivo s více než poctivou stupňovitostí, konkrétně 11,4 EPM. Za současné nabité konkurence jedenáctek ( která před deseti lety ještě neexistovala ) jde jistě o výhodu. Letošní vítězné pivo se zásadně nepasterizuje a to jak v sudové, tak i v lahvové podobě a celkem stabilně se v naší soutěži umisťuje na stupních vítězů, což svědčí  nejen o jeho kvalitě, ale též oblibě mezi širokou veřejností.

1. Otakar světlý ležák ( Měšťanský pivovar v Poličce )

2. Světlý ležák Max ( Pivovar Ferdinand )

3. Svijanský Máz ( Pivovar Svijany )

 

Dvanáctka roku

Dvěma slovy královská kategorie. Skuteční znalci se jako jeden muž shodnou, že českému ležáku nevíce sluší stupňovitost něco mezi 12 a 13 stupni EPM. Letošním vítězem je pivo, které zásadně vyhrává v lichých letech; vyhrálo v roce 2009 i 2011, takže na jeho vítězství v roce 2015 si lze vsadit již dnes. J Pivo s příjemným dozníváním, celkem pětkrát chmelené, přičemž poslední chmelení probíhá za studena přímo v ležáckém tanku, což dodává pivu zejména výraznější chmelové aroma.

1. Svijanský Rytíř ( Pivovar Svijany )

2. Koutská dvanáctka ( Pivovar Kout na Šumavě )

3. Bernard, tradiční český světlý ležák ( Rodinný pivovar Bernard )

 

Speciál roku

Speciálem se legislativně v současné době rozumí pivo o stupňovitosti 13 – 17,99, tedy pivo pro sváteční chvíle a pro příjemné hřejivé pohlazení v nevlídných podzimních dnech. Letošní vítězné pivo za posledních deset let zvítězil již potřetí a za uvedenou dobu se vždy umístil mezi prvními třemi vzorky, což je neuvěřitelná série!!! Má stupňovitost 16° EPM, takže by ho šlo kategorizovat jako Doppell bock. Jedná se o jedno z nejoceňovanějších a nejúspěšnějších českých piv nejen na domácím, ale i světovém degustačním klání.

1. Primátor Exkluziv 16% ( Pivovar Náchod )

2. Imperial Pilsner ( Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha )

3. Rychtář 15% Speciál ( Pivovar Rychtář Hlinsko )

 

Polotmavé pivo roku

Kategorie polotmavých piv je u nás tradičně vyhlašována bez rozdílu stupňovitosti a může se jednat i o řezaná piva. Letošním vítězem se stává třináctistupňové pivo s plným tělem, karamelovou sladovou chutí se skrytou chmelovou hořkostí. K jeho výrobě se používá i menší množství pšeničného sladu. Ve své kategorii vyhrává  v naší soutěži už počtvrté za posledních osm let, což svědčí o jeho neměnné a stálé kvalitě.

1. Primátor polotmavý 13% ( Pivovar Náchod )

2. Sedm kulí ( Pivovar Ferdinand )

3. Skalák řezaný ( Pivovar Rohozec )

 

Tmavé pivo roku

Rovněž tmavé pivo je vyhlašováno bez rozdílu stupňovitosti. Často panuje mýtus, že tmavé a černé pivo je jedno a to samé. Ve skutečnosti je tmavé vždy o něco světlejší. Letošní vítěz v této kategorii je skutečně černý a neprůhledný. Je vařen ze čtyř druhů sladů, má jemnou hořkost, kávovou vůni s nádechem dřeva, střední říz a tělo a krásnou pitelnost.

 

1. Bernard, černý ležák s jemnými kvasnicemi ( Rodinný pivovar Bernard )

2. Budweiser Budvar tmavý ležák ( Pivovar Budějovický Budvar )

3. Eliška, tmavé speciální pivo ( Měšťanský pivovar v Poličce )

 

Pšeničné pivo roku

Jde o zcela novou kategorii v rámci našeho vyhlašování, jenž vznikla vyčleněním z kategorie svrchně kvašených piv – aby došlo spravedlivého srovnání u piv svrchního kvašení. Pšeničné pivo bylo u nás velmi rozšířené, než ho vytlačil klasický český ležák. Dnes však obliba tohoto piva opět raketově roste.

Vítězné pivo se stalo nedávno i absolutním vítězem jedné z nejprestižnějších degustačních soutěží světa World Beer Awards pořádané v Londýně. V tvrdé konkurenci z téměř 600 vzorků piv z více jak 30 zemí se dostalo na samotnou špici. Nyní své vítězství potvrdilo i na domácí půdě, kde v anonymní ochutnávce a k překvapení odborných degustátorů porazilo i své konkurenty mezi minipivovary. Jde o krásné pšeničné pivo s výrazným aroma banánu a hřebíčku, z náchodského pivovaru – Primátor Weizenbier.

1. Primátor Weizenbier ( Pivovar Náchod )

2. Sv. Norbert pšeničné pivo 13% ( Klášterní pivovar Strahov )

3. Matuška pšeničné 13% ( Pivovar Matuška Broumy )

 

Svrchně kvašené pivo roku

Jak už bylo naznačeno, kategorie svrchně kvašených piv zahrnuje všechna svrchně kvašená piva mimo pšeničných piv, takže jde o vůbec nejvíce heterogenní kategorii, byť výsledky tomu možná plně neodpovídají. I tato kategorie je u nás dosti mladá, poprvé byla vyhlašována v roce 2010 a bývá zcela doménou minipivovarů, jejichž počet se blíží již 200. Stejně jako v kategorii desítek i zde dochází k obhajobě vítězství z loňského roku a vítězem se stává tmavě zlatavé pivo typu IPA, plné českého a zejména amerického chmelu ve vůni i chuti, z dílny řemeslného pivovárku z Broum v křivoklátských lesích.

1. IPA Raptor ( Pivovar Matuška Broumy )

2. Hostivar H-Ale ( Pivovar Hostivar )

3. Primátor English Pale Ale ( Pivovar Náchod )

 

Minipivovar roku

Sdružení přátel piva je jediným subjektem, který může vyhlašovat kategorii Minipivovar roku, protože na toto označení má od roku 2004 registraci na Úřadě průmyslového vlastnictví.

Neexistuje kategorie, kde by byl rok od roku tak velký nárůst konkurence a my pevně věříme, že nárůst počtu minipivovarů bude pokračovat i do daleké budoucnosti. Dnes jich u nás působí bezmála 200, přičemž letošním vítězem je pivovar který začal vařit své pivo skutečně až letos. První pokusná várka byla uvařena v únoru a začátkem dubna byl pivovar slavnostně otevřen a hned vzbudil obrovský ohlas. V současné době se zde vaří šest druhů piv, čtyři spodně kvašená a dále pšeničné pivo a patnáctistupňové pivo typu ale. V nekuřácké restauraci tohoto minipivovaru si tohle všechno můžete dopřát, tedy pokud si zrovna máte pro obrovský zájem hostů kam sednout.

  Atypický interiér pivovaru evokuje srub či chatu a vedle výtečných piv si může konzument dopřát skutečných lahůdek k pivu. Určitě bez zajímavosti není ani nápad v nápojovém lístku ohledně charakteristiky piv či obchodní kuriozita na celém minipivovaru, kdy jde pravděpodobně o jediný minipivovar u nás, který je akciovou společností.

1. Pivovar Hostivar

2. Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha

3. Jihlavský radniční pivovar

 

Pivovar roku

I v této kategorii je SPP u nás jediným subjektem, který takto oceňuje průmyslové pivovary. Letošní vítěz je pravidelně v této kategorii umístěn, nicméně vítězství se dočkal teprve letos.

 Jeho historie se začala psát v roce 1895 a nehorším okamžikem pro něj patrně nebyly obě světové války ale období divoké transformace, kdy pivovar málem upadl do spárů svého amerického ( dnes belgicko-brazilského ) konkurenta či nedávno málem přišel o své ochranné známky. Nevětší zásluhu na zachování stávající situace a výroby klasicky vařeného výtečného a celosvětově uznávaného piva a také na ekonomické stabilitě a nezadluženosti má generální ředitel pivovaru, pan Jiří Boček, který tuto funkci zastává už 22 let a přežil tak dvanáct ministrů zemědělství, pod jejichž pravomoc náš pivovar kompetenčně spadá. Zakrátko zřejmě přežije i toho třináctého. Samozřejmě nemůžeme nezmínit dnes už emeritního sládka Josefa Tolara, který se stal Sládkem roku 2008 a který je rovněž členem Síně slávy českého pivovarství a sladařství a bez něhož by dnes též nebyl Budvar Budvarem. Dodejme ještě, že pivovar Budvar bezmála polovinu svého piva vyváží zejména na velice náročný německý a britský trh a navíc jako jediný průmyslový pivovar u nás používá k produkci piva pouze hlávkový chmel.

 A řekněme dnes i zítra – jasné NE všem těm, kteří se snaží toto české zlato, tedy pivovar či jeho ochranné známky prodat

1. Pivovar budějovický Budvar

2. Pivovar Herold Březnice

3. Měšťanský pivovar v Poličce

 

Pivní počin roku

Ocenění v této kategorii nevyhlašuje Sdružení přátel piva každý rok, pouze v případě, že se Pivní sněm usnese, že se v daném roce stala událost, která výrazně přispěla k rozvoji pivovarnictví či pivní kultury a zasloužila by speciálního ocenění.

 Zázraky se dějí a i sem tam nějaký pivovar, který už má vydlážděnou cestu do pivovarského nebe, uteče pověstnému hrobníkovi z lopaty. Za všechny jmenujme třeba humpolecký pivovar v roce 1991 či pivovar Svijany o sedm let později. Posledním pivovarem, který bezmála přežil svou klinickou smrt, byl v roce 2011 pivovar ve Vyškově, když si ho v manažersky a ekonomicky zuboženém stavu dlouhodobě pronajala společnost Czech Beverage Industry Company. Pro nás spotřebitele nastala zlatá éra tohoto pivovaru, kdy byla zachována stávající kvalita produkce a produktová řada byla rozšířena o další, s názvem Cross The World, která zahrnuje rozličné speciály ( pivní styly z celého světa ), ale hlavně byl výrazně přebudován obchodní článek pivovaru tak, že pivo začalo být běžně dostupné i v místech, kde nikdy o nějakém Vyškovu ani neslyšeli.

Pivní počin roku 2013 je tak udělen společnosti Czech Beverage Industry Company za záchranu pivovaru ve Vyškově a za vytvoření veleúspěšné produktové řady Cross The World.

 

Sládek roku

Kategorii sládek roku vždy opanuje skutečný mistr ve svém oboru, nicméně letos se jedná o skutečného řemeslného mistra. Z hlediska řemesla si mistra představíme jako člověka, který své bohaté vědomosti a zkušenosti předává učedníkům a tovaryšům; mistr je tak vlastně i velkým učitelem. A to je právě případ letošního laureáta, svoji první várku uvařil ve Velkých Popovicích v roce 1983.

Narodil se druhý den roku 1960 a ač vůbec nepocházel z pivovarské rodiny, již od dětství dostával sklenku malého piva k mastnému jídlu. Možná již zde lze hledat začátky jeho pivovarského života.

 Nejprve vystudoval pražskou potravinářskou průmyslovku v Podskalské ulici v Praze a poté i Vysokou školu chemicko technologickou, kde ho profesně a zásadním způsobem formovali zejména profesorka Basařová a docent Čepička.

  Po studiích nastoupil do pivovaru ve Velkých Popovicích na místo technologa a ve svých 29 letech se stává už výše zmiňovaným mistrem, posiluje pedagogický sbor potravinářské průmyslovky, řekněme, že se vrací na místo činu a začíná předávat své znalosti a zkušenosti svým studentům. Na toto místo nastupuje bezprostředně před listopadovými událostmi roku 1989.

 V knize rekordů je zapsané jeho pivo s něžným názvem „Podskalská pusinka“ s těžko uvěřitelnými 38 % extraktu původní mladiny. Dále je autorem mediálně možná známějšího, ale mírně slabšího piva s názvem „Smrtihlav“. Všechna tato piva byla vařena tradičním způsobem pouze ze sladu bez jakéhokoliv přídavku cukru.

Dva roky pracoval v minipivovaru na Zvíkově a podílel se na rozjezdu pivovarů v Krásné Lípě, pražském Hostivaru a ve Vimperku, kde stále působí. Je držitelem celé řady ocenění z rozličných degustačních soutěží, za všechny jmenujme třeba dvanáct diplomů z Jarních cen českých sládků. Rovněž je aktivním členem řady degustačních komisí.

Rukama mu za ty roky pedagogické činnosti prošla již celá řada úspěšných pivovarských odborníků a my doufáme, že toto číslo bude ještě hodně dlouho růst, jako třeba u nás narůstá počet minipivovarů.

 Ing. Oldřich Koza, výukový pivovar Střední průmyslové školy potravinářských technologií