14.11.2013 ( Převzato z E15 )

Výrobci piva a surovin pro něj chystají radikální změnu způsobu, jak získávat peníze na výzkum a propagaci Českého piva. Tedy toho tradičně vařeného pěnivého moku, který lze označit chráněným zeměpisným označením České pivo schváleným Evropskou komisí před pěti lety.

Přede dvěma lety sice výrobci piva založili Sdružení pro podporu Českého piva a loni dokonce i nadační fond, ale moc se toho zatím nestalo. Sdružení příliš nefunguje a nadace nevybrala téměř žádné peníze.

            Od změn, inspirovaných mimo jiné Vinařským fondem, si pivovarníci slibují větší šance pro získání peněz, a to i od státu. Do sdružení by také měla mít nově přístup například Potravinářská komora. Vznikne i dozorčí rada, jejímiž členy se bez nároku na honorář stanou poslanci, kteří by měli dohlížet na využití peněz od státu. O změnách se bude hlasovat na valné hromadě za necelé dva týdny.

            „Vinařský fond je úspěšným projektem na podporu domácí výroby vína a byl jedním ze zdrojů inspirace, ze kterého sdružení čerpalo pro rozvoj nadačního fondu,“ uvedla Kateřina Krásová, mluvčí Plzeňského Prazdroje, který je spoluzakladatelem sdružení. Důvodem změn je skutečnost, že zájem pivovarů o výrobu Českého piva stále roste a nyní tvoří tři čtvrtiny tuzemské produkce. Zvyšují se ale také náklady na jeho výzkum i propagaci. 

Podporu Českého piva čeká změna inspirovaná i vinaři

 Inspirace Vinařským fondem je logická. Vinaři v minulosti s podporou poslanců mimo jiné prosadili nulovou spotřební daň na víno a ubránili se i loňskému pokusu ji zavést ze strany tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09).

            Naopak pivovarníkům od počátku roku 2010 spotřební daň stoupla o třetinu na 320 korun z hektolitru desetistupňového piva, což byl jeden z důvodů poklesu spotřeby a výroby piva v dotyčném roce o osm procent.

            Kromě Prazdroje patří mezi spoluzakladatele sdružení Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (VÚPS), Heineken ČR, Budvar, pivovary PMS a sladovny Soufflet ČR. Zdržení při rozjezdu je možné podle ředitele ústavu Karla Kosaře přičíst legislativním průtahům způsobeným zájmem určitých subjektů mimo pivovarnictví vstoupit do sdružení, které mají vlastní představu o jeho fungování. „Protože se zdá, že jednání vstupují do závěrečné fáze, předpokládám funkčnost celého systému v první polovině příštího roku,“ uvedl Kosař.

Pivovary a sladovny a další subjekty již přispívaly na výzkum Českého piva prostřednictvím podpory ústavu miliony korun ročně. Do roku 2011, kdy sdružení vzniklo, ale příspěvek firem z komerčního sektoru během předcházejících pěti let podle tehdejších údajů VÚPS klesl o třetinu na deset milionů korun.

            Důvodem byly mimo jiné centralizace průmyslu, zavírání průmyslových pivovarů a sladoven, zahraniční vlastníci, kteří nepodporují výzkum na národní úrovni, krize i zvýšení spotřební daně na pivo.

Vinaři se s podporou poslanců mimo jiné ubránili i loňskému pokusu zavést spotřební daň na víno ze strany tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09)

Co představuje značka České pivo » chráněné zeměpisné označení České pivo schválila Evropská komise (EK) po čtyřletém jednání v říjnu 2008 » výrobci z vymezeného území Česka, kteří chtějí označení České pivo používat, musí k vaření používat nejméně osmdesát procent sladu ze schválených odrůd se specifickými vlastnostmi a určeným množstvím českého chmele » výroba Českého piva je podle specifikace EK pozoruhodná díky užití takzvané dekokční metody rmutovacího procesu, vařením mladiny a dvojstupňovým kvašením » označení používá šestnáct pivovarů pro 77 značek piva představující více než tři čtvrtiny tuzemské produkce