4.7.2014    denik.cz

České Budějovice – Pivovarnická skupina Anheuser-Bush, jež se tento týden stala stoprocentním vlastníkem budějovického Samsonu, chce v pivovaru na Lidické třídě dál vařit pivo. Jaké ale bude?

Karen Coucková, mluvčí brazilsko-belgického pivovarnického kolosu AB InBev (ABI), do něhož je společnost Anheuser-Bush začleněna, potvrdila, že ABI bude pokračovat ve výrobě a prodeji piv Samsonu. Podrobnosti však nesdělila, a tak není známo, zda pivo Samson bude i nadále chutnat stejně jako dosud.

Pokud by se jeho chuť přiblížila zlatavému moku ze současné produkce Anheuseru, pak by čeští pivaři rozdíl zaručeně poznali.

Bývalý sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar vysvětlil, že Anheuser-Busch vaří pivo podle amerických zvyklostí, tedy s využitím rýže. „Oproti našemu ležáku má podstatně kratší dobu kvašení, takže je slabší,“ vysvětlil odborník.

Řekli k tématu…

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru

„To, že pivovar Samson koupila společnost Anheuser-Busch, v žádném případě neovlivní naše spory, které ?s touto společností vedeme o značku Budweiser.“ (vyjádření pro ČT)

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR

„Aktuálně uskutečněný prodej považuji za dokončení prodeje, který začal před třemi lety. Řekl bych, že když Anheuser-Busch InBev vlastní celý pivovar, bude vařit v Českých Budějovicích pivo. Druhá varianta je, že podnik zavře ?a může prodat dalšímu zájemci. Já ale věřím, že má produkční záměry. Jako prezident Hospodářské komory si přeji, aby Budějovický Budvar byl i po této transakci silným pivovarem a bude se úspěšně hájit v ochranných sporech. Na druhé straně si myslím, že konkurence je zdravá.“

Marian Jurečka, ministr zemědělství

„Dost dobře nerozumím, proč tuto akvizici skupina Anheuser-Busch udělala. Co se týká privatizace Budvaru, ta v současné době není tématem. Pokud já budu ministrem, nechci o této věci vůbec debatovat. Troufnu si říct, že dnes je Budvar zlatým vejcem našeho agrárního sektoru.“ (vyjádření pro ČT)

Miloš Zeman, prezident republiky

„Mám silné obavy, že kdyby Anheuser-Busch privatizoval jako nejsilnější hráč na trhu Budvar, budeme i tady pít pivo z rýže, které se dělá ?v Americe. Je velice chutné, ale stačí ochutnat jednou a pak už nemusíte pokračovat.“ (slova vyřčená při prezidentově návštěvě jižních Čech 17. 2.)

Miroslav Toman, prezident Potravinářské komory ČR a Agrární komory ČR

„Prodej pivovaru Samson skupině AB InBev vnímám jako běžnou obchodní transakci v odvětví pivovarnictví, která však nepřináší ?v oblasti řešení sporů o ochranné známky posun ani na jednu zúčastněnou stranu. V této souvislosti jsem zároveň uvítal informaci, že se ministr zemědělství Jurečka přihlásil k dalšímu rozvoji národního podniku Budvar, a tím k dalšímu posílení jeho pozice na evropských ?a světových trzích.“

Jan Bartošek (KDU-ČSL), místopředseda Poslanecké sněmovny

„Chtěl bych se mýlit, že jde ze strany koncernu Anheuser-Busch o další provokaci protivníka na jeho domácí půdě. Pro ministerstvo zemědělství by prodej Samsonu měl znamenat stav zvýšené pohotovosti a současně ochrany Budvaru.“

Jan Zahradník (ODS), poslanec

„Jsem dlouholetým příznivcem a konzumentem piva Samson. Bydlím totiž na jihu Budějovic, kam se právě Samson zavážel. Prodej pivovaru skupině Anheuser-Busch se dal očekávat. Nicméně pro Budějovický Budvar v tomto kroku nevidím žádné ohrožení. Budvar je naše rodinné stříbro a pokud se bude i nadále vyrábět v kvalitě, v jaké se vaří doposud, tak myslím, že se nemusí nového konkurenta ve městě obávat.“

Vítězslav Jandák (ČSSD), poslanec

„Myslím, že piva Anheuseru nemohou být v očích českého konzumenta konkurencí pro Budějovický Budvar. Anheuser-Busch vaří pivo neevropského typu a na takový mok by si museli Češi velmi dlouho zvykat, pokud by si vůbec zvykli. Budějovický Budvar i nadále zůstane Budějovickým Budvarem, jeho pozice ve městě, ale i v celém světě, zůstane neotřesitelná.“

V Samsonu o prázdninách na brigáděVe východní části pivovaru Samson (původně Měšťanský pivovar) stával v 60. letech 20. století komplex provozů umývárny sudů, smolení sudů a provoz bednářský. Sudy byly dřevěné, přičemž pivo od dubového dřeva oddělovala vrstva smoly, která se v rámci oběhu sudů obměňovala. V první fázi se sud  odsmolil hořícím generátorovým plynem, ve druhé se pod tlakem do odsmoleného sudu vstříkla čerstvá smola. U generátoru v době prázdnin pracovali zkušení pracovníci pánové Švec ?a Bauer a studenti Bohumír Veselka a já. Byl to horký provoz, ale dost se tam vydělalo. Mistrem byl Honzík (příjmení jsem zapomněl), který měl na starosti řádné nové smolení sudů. Hlavním vedoucím areálu byl pan Šíma.

U generátoru bylo osm píšťal, na které se sudy ručně nasazovaly. Otvory v píšťalech proudil do sudu žhavý generátorový plyn a stará smola stékala dolů do kovových nádob. Snadné bylo nasazování sudů o obsahu 25 litrů, kterým se říkalo štěňata. Když se jela štěňata byl to fofr. Než se nasadilo všech osm, jelo se ihned znovu. Sud na 50 litrů zvaný půlka se také dobře nasazoval a chvíli byl klid. Hektolitry zvané hekťáky nasazovali dva, Bauer a Švec nebo Bohouš Veselka a já. Sud tuplák a obsahu 200 litrů nasazovali všichni čtyři. Ten se odsmoloval poměrně dlouho, mohli jsme si sednout a něčeho se napít. Několikrát byly přestávky na výměnu nádob se starou smolou.

Odsmolené sudy postupovaly po dopravníku k Honzíkovi k tlakovému vstřikovači nové smoly. Poté se sud po válečkovém dopravníku válel, aby se smola roztekla po celém vnitřním plášti sudu. Tuplák měl doprovod, protože vážil prázdný přes 100 kg. Na píšťaly se sud nasazoval otvorem na vypouklém obvodu, ne na vrchním, kudy se sud v hospoděnarážel. Prázdný hekťák vážil asi 70 kg, ale když člověk pochopil, jak se sud chová, tak ho na píšťalu ve dvou posadil.

Byly jsme pracovití, znalí manipulace se sudy, takže jsme postoupili na závozníky, a to již každý sám. Řidič pomáhal, ale jen s hekťáky. Štěňata a půlky dával na korbu náklaďáku závozník. Prázdná půlka se „odtrhla“ od země, ve výši pasu trochu nadhodila břichem a vylétla na korbu. Z korby se plné sudy válely po líhách. Do sklepa měly některé restaurace výtah, hospody jen okénko ?u chodníku, kudy se plný sud navalil a poslal do sklepa na pružný napěchovaný pytel.

Zaváželi jsme do restaurací a hospod v kraji, kam až dodával pivo Samson, každé prázdniny, kdy je největší odbyt. Stálí závozníci nestačili zásobovat. Poznal jsem profesionály u piva včetně bednářů, jejichž řemeslo skoro zaniklo. Měli dvě kladiva. Jedno nasadili na obruč, druhým tloukli a utahovali obruč. Je to shrnuto v popěvku „A já pořád, kdo to tluče, a on bednář na obruče“.