Zvrat: Výměra chmelnic v ČR letos po řadě let vzrostla

zpět
Žatec – Pěstitelé čekají průměrnou úrodu. Kvůli letním bouřkám spadlo 14 hektarů chmelnic.
„
Vymrzlé chmelnice a špatná úroda v roce 2012, loňské povodně a větší zájem o aromatický chmel – to vše stojí za zvratem v českém chmelařství. Letos poprvé po dlouhých letech meziročně stoupla výměra obdělaných chmelnic v ČR.
V Česku se letos sklidí chmel podle současných odhadů z 4472 hektarů plochy, což je o 153 hektarů víc než loni. Nejvíce chmelnic je tradičně na Žatecku.
„Meziroční nárůst celkové plochy o 153 hektarů je ovlivněn vyšší poptávkou po českém chmelu, ale i škodami, které způsobily mrazy v roce 2012, a zejména škodami po loňských povodních,“ sdělil Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR.
Kvůli bouřkám spadlo 14 hektarů
A jaká bude letošní úroda? Chmelaři říkají, že průměrná. „V ČR je očekávána spíše průměrná sklizeň, ale v rámci oblastí jsou rozdílné stavy porostů,“ sdělil Michal Kovařík. Kvůli bouřkám v minulých dnech spadlo 14 hektarů chmelnic. První střediska by měla začít se sklizní kolem 18. srpna.
Čeští pěstitelé chmele letos počítají, že sklidí 5500 tun, což je o 170 tun více než loni.„Letošní úroda bude, pokud jde o výnosy, stejně jako ta loňská srovnatelná s dlouhodobým průměrem,“ uvedl Kovařík. Hektarový výnos by se měl pohybovat kolem 1,23 tuny. Ve zmíněném roce 2012, kdy chmelnice vymrzly, to bylo jen 0,99 tuny z hektaru. Loni zase přišly povodně, které zasáhly zhruba 700 hektarů chmelnic, a z toho přibližně 200 hektarů zcela poničily.
Za nárůstem výměry obdělaných chmelnic v ČR stojí poměrně intenzivní výsadba nových porostů. Oproti loňsku bylo vysazeno 406 hektarů nových chmelnic.
Cílem je návrat na 5000 hektarů
„Během dvou až tří let bychom se chtěli dostat na hranici pět tisíc hektarů,“ řekl Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR, při včerejším setkání chmelařů ve Stekníku, který tradičně na svém účelovém hospodářství uspořádal Chmelařský institut v Žatci.
Přes pět tisíc hektarů obdělaných chmelnic bylo v ČR naposledy v roce 2010. Jejich výměra klesala od poloviny devadesátých let. kdy se chmel v ČR pěstoval na více než deseti tisících hektarech.
„V poslední době je v pivovarnictví opět větší poptávka po aromatických chmelích. A to nám pomáhá, u nás se stále nejvíce pěstuje aromatický žatecký poloraný červeňák,“ vysvětlil L. Hejda. „V ČR se letos žatecký poloraný červeňák pěstuje na 3894 hektarech,“ připomněl Vladimír Barborka ze žateckého pracoviště Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Šance na americkém trhu
Šance na uplatnění se českým pěstitelům otevírají na americkém trhu, kde díky rozmáhajícím se malým pivovarům roste zájem o aromatické chmele. „Velice perspektivní odrůdou je nově vyšlechtěný kazbek patřící mezi chmele se zvláštní vůní,“ řekl M. Kovařík. Nová odrůda kazbek se pěstuje ve Stekníku u Žatce od roku 2012. Loni u ní byl výnos 1,9 tuny z hektaru. „Tak vysoký výnos jsme ani nečekali,“ řekl Pavel Kozlovský z Chmelařského institutu v Žatci.“

9.8.2014

Žatec – Pěstitelé čekají průměrnou úrodu. Kvůli letním bouřkám spadlo 14 hektarů chmelnic.

Vymrzlé chmelnice a špatná úroda v roce 2012, loňské povodně a větší zájem o aromatický chmel – to vše stojí za zvratem v českém chmelařství. Letos poprvé po dlouhých letech meziročně stoupla výměra obdělaných chmelnic v ČR.

V Česku se letos sklidí chmel podle současných odhadů z 4472 hektarů plochy, což je o 153 hektarů víc než loni. Nejvíce chmelnic je tradičně na Žatecku.

„Meziroční nárůst celkové plochy o 153 hektarů je ovlivněn vyšší poptávkou po českém chmelu, ale i škodami, které způsobily mrazy v roce 2012, a zejména škodami po loňských povodních,“ sdělil Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR.

Kvůli bouřkám spadlo 14 hektarů

A jaká bude letošní úroda? Chmelaři říkají, že průměrná. „V ČR je očekávána spíše průměrná sklizeň, ale v rámci oblastí jsou rozdílné stavy porostů,“ sdělil Michal Kovařík. Kvůli bouřkám v minulých dnech spadlo 14 hektarů chmelnic. První střediska by měla začít se sklizní kolem 18. srpna.

Čeští pěstitelé chmele letos počítají, že sklidí 5500 tun, což je o 170 tun více než loni.„Letošní úroda bude, pokud jde o výnosy, stejně jako ta loňská srovnatelná s dlouhodobým průměrem,“ uvedl Kovařík. Hektarový výnos by se měl pohybovat kolem 1,23 tuny. Ve zmíněném roce 2012, kdy chmelnice vymrzly, to bylo jen 0,99 tuny z hektaru. Loni zase přišly povodně, které zasáhly zhruba 700 hektarů chmelnic, a z toho přibližně 200 hektarů zcela poničily.

Za nárůstem výměry obdělaných chmelnic v ČR stojí poměrně intenzivní výsadba nových porostů. Oproti loňsku bylo vysazeno 406 hektarů nových chmelnic.

Cílem je návrat na 5000 hektarů

„Během dvou až tří let bychom se chtěli dostat na hranici pět tisíc hektarů,“ řekl Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR, při včerejším setkání chmelařů ve Stekníku, který tradičně na svém účelovém hospodářství uspořádal Chmelařský institut v Žatci.

Přes pět tisíc hektarů obdělaných chmelnic bylo v ČR naposledy v roce 2010. Jejich výměra klesala od poloviny devadesátých let. kdy se chmel v ČR pěstoval na více než deseti tisících hektarech.

„V poslední době je v pivovarnictví opět větší poptávka po aromatických chmelích. A to nám pomáhá, u nás se stále nejvíce pěstuje aromatický žatecký poloraný červeňák,“ vysvětlil L. Hejda. „V ČR se letos žatecký poloraný červeňák pěstuje na 3894 hektarech,“ připomněl Vladimír Barborka ze žateckého pracoviště Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Šance na americkém trhu

Šance na uplatnění se českým pěstitelům otevírají na americkém trhu, kde díky rozmáhajícím se malým pivovarům roste zájem o aromatické chmele. „Velice perspektivní odrůdou je nově vyšlechtěný kazbek patřící mezi chmele se zvláštní vůní,“ řekl M. Kovařík. Nová odrůda kazbek se pěstuje ve Stekníku u Žatce od roku 2012. Loni u ní byl výnos 1,9 tuny z hektaru. „Tak vysoký výnos jsme ani nečekali,“ řekl Pavel Kozlovský z Chmelařského institutu v Žatci.“