Dílna plzeňských bednářů se nachází v nízké budově pod typickou siluetou pivovarské vodárenské věže. Podívejte se dovnitř. Plzeň – Před několika desítkami let

Plzeň – Před několika desítkami let se zdálo, že dřevěný sud jako přepravní nádoba na pivo je už přežitá věc. Postupem doby se totiž pivo stáčelo do hliníkových, pak do nerezových a nyní také do plastových nádob.

Jenže příklad bednářské dílny Plzeňského Prazdroje ukazuje, že pro řadu lidí prostě pivo a dřevěný sud patří k sobě. „Zájem o malé dubové transportní soudky s naším pivem stále roste. Meziroční nárůst je zhruba 15 procent,“ říká mluvčí Prazdroje Kateřina Krásová.

Tyto soudky se prodávají za 3700 až 6 880 korun. Nejméně stojí pětilitrový soudek, nejvíce nádoba s objemem 17 litrů. Utržené peníze pak stačí nejen na platy bednářů, ale i na udržování sudů a kádí v historických sklepích, v nichž pivovar nadále vyrábí dvanáctistupňový Prazdroj tradiční metodou.

Osm bednářů

Takový pivovar s vlastní bednářskou partou neexistuje podle Krásové nikde jinde v Evropě. Pokud tedy někdo jiný chce nabídnout pivo v dřevěném sudu, musí si ho objednat od externích výrobců, kteří se dnes zpravidla specializují na sudy pro zrání vína.

Plzeňských bednářů, jejichž dílna se nachází v nízké budově pod typickou siluetou pivovarské vodárenské věže, je nyní osm. Ročně zvládnou vyrobit desítky dubových sudů různých objemů. Zvládli by více, ale musí se starat o výrobu a obnovu kvasných kádí a ležáckých sudů, z nichž se pak čepuje návštěvníkům úplně stejné pivo, jako byla ta první várka uvařená před více než 172 lety. V současné době lze v historických pískovcových sklepech pod pivovarem spatřit 98 sudů a 36 kádí.

Před sto lety v Prazdroji pracovaly bezmála dvě stovky bednářů, kteří se starali o 6500 ležáckých sudů a kvasných kádí. Podle Krásové není ovšem vyloučeno, že se jejich počet bude zase zvyšovat.

Nad smolu nic není

Vedle malých soudků, které si obvykle lidé kupují domů, bednáři v posledních letech vyrobili i stovky větších sudů. Obvykle se používají při slavnostech, například při otevírání nové hospody či restaurace, při různých výročích a podobně. Nyní je takových sudů v oběhu 390, přičemž k novému naplnění dorazí každý týden do pivovaru zhruba dvacet až třicet. Kromě vratné zálohy mají odběratelé možnost koupit si sud přímo do svého vlastnictví. Ke každému je přibalena malá dřevěná pípa a také železná skoba k proražení korkem utěsněného plnícího otvoru.

V základu se sudy se dělí podle velikosti do dvou kategorií. Ty velké, s objemem kolem 40 hektolitrů, jsou sudy ležácké. V nich zraje pivo v pivovarských sklepích a plzeňští bednáři vyrábějí dva ročně.

Menší sudy – zvané transportní – se staví nejčastěji v objemu od 17 do 50 litrů. Existují ale i sto- či dvousetlitrové sudy. Transportní sudy přicházejí před každým naplněním zpět do bednárny, kde se smolí. Směs je vytvořená ze tří druhů smoly. Musí se vařit a při teplotě kolem dvou set stupňů Celsia se sudy, ze kterých byla předtím odstraněna vrstva staré smoly, znovu vysmolí.

“Je prokázáno, že smola má zcela neutrální vlastnosti a v chuti piva se absolutně neprojeví,“ vysvětluje Vlastislav Štrunc, který má v Prazdroji na povel nejen bednáře, ale i další historická pivovarská řemesla.

“Jsme schopni vyrobit sud o prakticky libovolném objemu,“ dodává mistr bednářů Josef Hrůza.

Duby z křivoklátských lesů

Základem pro výrobu sudů je dub pocházející obvykle z křivoklátských lesů. “Z pily dostáváme nařezané fošny a ty pak sušíme přírodní cestou. Jeden centimetr dřeva vysychá rok, proto jsou devět centimetrů tlusté fošny připravené k použití až po devíti letech,“ vysvětluje Hrůza.

“Dužiny, neboť tak zní odborný název dřevěných latí, které vytvoří obvod sudu, se pak už v dílně nařežou na příslušnou délku a tvar. Dužiny sudů poté ohýbáme tradičním způsobem nad otevřeným ohněm,“ popisuje Hrůza technologické podrobnosti. Každý sud je od počátku zrodu až do finálního opracování dílem jednoho konkrétního bednáře. Ti si připravují dokonce i ocelové obruče.

Škvíry mezi dužinami se pak pro větší těsnost vyplňují orobincem, nakonec se sud stáhne obručemi. Těch je na každý sud podle jeho velikosti zapotřebí od čtyř do deseti.

Kromě velké dílny, kde vznikají transportní a ležácké sudy či kádě, je v budově bednárny i jedna malá dílna. Zde pracuje mistr řezbář, který zhotovuje dřevěné korbele a různé další upomínkové předměty. Ty se pak také prodávají v dárkové prodejně v areálu pivovaru návštěvníkům.