Dne 23.4.2016 to bude přesně 500 let, co vznikla světově nejstarší pivní „legislativa“ – německý (bavorský) zákon o čistotě piva , tzv. „Reinheitsgebot“ – stále aktuální ( a dnes možná opět více než kdy jindy ). Tento přísný zákon ( který je nedílnou součástí poctivého, nejen německého pivovarnictví ) vylučuje při vaření piva použít surogáty jako např. cukr, sirup, škrob, kukuřici či rýži či použití dalších přídavných surovin ( dnes různé extrakty, výtažky, dříve zejména bylinky, houby či i živočisné produkty ).

Zákon vznikl v roce 1516 na základě dohody vévodů z Bavorska, Wilhelma IV a Ludwiga X, jako prostředek k ukončení cenové války, která se vyvinula mezi sládky a pekaři ohledně nákupu pšenice a řešil i aktuální obavy, kdy pivovary „znečišťovali“ pivo bylinkami, kořenovou zeleninou, houbami ale také živočišnými produkty.

Zákon byl předložen dne 23. dubna ( na sv. Jiří ), tedy v den, který znamenal ukončení roční pivovarnické sezóny ve velké části střední Evropy.
PS: šlo o období, kdy nebyly na trhu ještě dostupná velkokapacitní chladící zařízení a (spodní) kvašení v letních měsících nebylo z hlediska teplot možné.

Jako standard pro celé dnešní Německo ( po spojení za Bismarcka ) byl tento zákon přijat v 19. století, byť znamenal zákaz řady historických místních pivních stylů, které používali mimo jiné i přísady jako sůl, koření nebo bylinky.

Univerzální přijetí Reinheitsgebot proběhlo v Německu ale až v roce 1919, byť legislativně byl tento zákon stažen v roce 1988 a nahrazen v roce 1993 ( díky konkurenčnímu volnému obchodu v EU ) méně přísným Vorläufiges Deutsches Biergesetz, nicméně jeho přítomnost na pivních etiketách zůstává užitečnou pomůckou pro spotřebitele, jako ukazatel vyšší kvality.