Ve dnech 3.-4.6.2016 se konal v nádherném prostředí rakouských Korutan v městečku Radenthein, již třetí ročník komorního pivního festivalu, Kärtner Bier Festival. Jako pokaždé, pořadatelem byl majitel restaurace Gartenrast a nově i majitel a sládek minipivovaru Shilling, pan Uli Bacher. Mimochodem skvělý to společník a člověk. A také člen rakouské pivní organizace Bier IG. Jeho festival byl i naším letošním cílem a byli jsme rádi za pozvání a rozšířit a zpestřit tak nabídku nabízených, nejen čepovaných piv i o česká piva, z minipivovarů Trautenberk, Lužiny a Hostivar. Největší zájem byl o polotmavá speciální piva. A také i o naše výčepní zařízení, které nám zapůjčila firma Lindr, výčepní a chladící technika, kdy letáčky a katalogy v němčině rychle mizely. Jestli má nyní společnost nové zákazníky v Rakousku nevíme, ale pevně věříme, že ano, a že jsme přispěli k dobré prezentaci nejen českého piva všeobecně, ale i českého přístupu k pivu.

Festival navštívilo za oba dny několik stovek návštěvníků, letos se rovnoměrně rozprostřeli mezi festival a nový minipivovar Shilling, který se stal jakýmsi centrem nočního života v Radentheinu a mládeže a také skvělé živé hudby. Přiznám se, že nám na festivalové části hráli podstatně hůře.. ;)

Na festivalu se letos prezentovalo 10 pivovarů + domácí Shilling a také naše Sdružení přátel piva. K ochutnání bylo celkem okolo 40i vzorků piva a vše se čepovalo do sklenic o objemu 0,2l. Festival je neuvěřitelně příjemnou záležitostí. Nejen kvůli atmosféře, lidem a většinou skvělým pivům, ale zejména kvůli prostředí okolních hor. Protože ten výhled do údolí a nebo naopak na vrcholky hor za svitu zapadajícího slunce, se sklenkou nějakého speciálního piva – na to se skutečně nedá zapomenout a je to prostě nádhera, kvůli které stojí za to žít. ;)

A jaká piva na festiválku vlastně byla celkem? No, řekl bych výrazně nevyrovnaná. Protože vedle skvělých piv (ke kterým se dostanu dále), se zde prezentovali výrazně slabé minipivovary, jako např. Mallerbier (je až s podivem, že se majitel nestyděl toto hostům nabízet), či nevýrazný Turmbräu a nebo nevyrovnaný Brauerei Schnaitl, sice s úžasným Maibockem (krásně aromatickým, plně chmelovým) na jedné straně a na druhé např. s Dunkles Lagerbier, tak odporně sladkým, že to bylo až nepitelné.

Nicméně na festivalu byla i celá řada skutečně úžasných piv a pivovarů. Asi netřeba blíže mluvit o pivech ze SchneiderWeisse, která nabízel domácí „stánek restaurace“, ale nejlepší piva určitě nabízel řemeslný korutanský pivovárek Loncium (např. úžasný Weizenbock, či IPA, krásně chmelově pikantní, s lehkým dotekem jakéhosi koření). Další lahůdky podávaly německé minipivovary Eck (např. skvělý Dunkles Landbier či Saphir Bock) a Schönram, kde jsem byl asi i zcela nejlepší pivo celého víkendu a to jejich Imperial stout. Skvělý až úžasný ;) byl ale i jejich pils.

Dalším zahraničním (ale již tradičním zpestřením) byl i anglický pivovar Durham, který se zde prezentoval s Russion Imperial stoutem, či belgickým Triplem.

A jaký byl domácí Shilling? Pivovar nabízel v době festivalu celkem zdařilý Helles Zwickel, slabší Nock Ale (se skvělou vůní, ale slabší chutí) a zřejmě nejlepší jejich pivo, Red Ale – krásně klouzavé, krásné barvy, sladké a plné.

Když už jsme u domácího piva, pojďme si říci něco o novém minipivovaru, postaveným hned naproti restauraci Gartenrast. Je zcela moderně a zdařile designově pojatý, a to nejen pivovarskou, ale též restaurační částí. Technologii pivovaru dodala kompletně německá společnost Kasper&Schulz s 10hl varnou. Pivovar byl postaven v roce 2013 a veškerá piva se zde vaří infuzí.  Zajímavostí je, že pivovar je plně automatizován! Poté co sládek provede sypání, zajde si v klidu domů a čeká na konec várky… ;) V pivovaru se používají sušené kvasnice , rakouské a německé slady a chmely vedle regionálních rakouských Citra, Chinook či Amarillo pro piva typu Ale. Z celkové produkce jde 75% do sudů. Pivovar má i plně automatizovanou kotelnu, která vytápí i sousední zahradnický skleník. Majitel i díky tomuto dostal 5000 EUR dotaci na zařízení restaurační (barové) části, z které je přímo vidět do varny a která funguje i jako noční music club a kde to skutečně večer žije. A plůtek před vchodem je krásně přizpůsoben i jako odkladiště pro půlitry s pivem. ;) Skutečně krásný a nádherný podnik!

Mimochodem, víte jak je to se spotřební daní z piva v Rakousku?  V Rakousku se pivovary dělí pouze na dvě skupiny ( do 5000hl výstavu za rok) a pak všechny ostatní. Platí se 2 EURa za stupeň (plato) a 1hl, přičemž platí sice všechny pivovary stejně, ale ty malé (do 5tis hl výstavu) dostávají zpět 40% odvedené spotřební daně.

Nejen pivem a festivalem živ je člověk (i členové SPP;) ) a tak jsme měli možnost na jedné straně vyjet vysoko do hor, kde se jakoby zastavil čas a to neuvěřitelné ticho a klid (bylo před sezonou) narušovalo jen burčení hosrkého potoka a občasné zabučení krav a zacinkání jejich zvonců. Ke štěstí scházela snad jen sklenice vychlazeného piva. Však on nám to Standa Štěpánek nevěřil, že jistě bude i tam nahoře něco otevřeného (abychom ho vylákali do kopců). ;)

Na druhou stranu naše dopoledne patřila výletům do Milsttätteru, kde jsme kousek od jezera objevili malou „občerstvovnu“ s jakousi pidipivotékou pro místní, a kde jsme objevili plno úžasných a hlavně nemaistreamových pivních skvostů a ještě před naší činností na festivalu jsme tak mohli ledaccos ochutnat.. ;)

Bylo to krásné a bylo tu krásně a těšíme se, že se sem budeme moci za dva roky zase vrátit.

 

Tomáš Erlich

Bohatou fotogalerii můžete zhlédnout zde:

 

 

Speciální poděkování:

Lindr, výčepní a chladící technika ( za zapůjčení výčepů )

Pivovar Trautenberk, Lužiny a Hostivar ( za dodání piva )

A mým kolegům – Stanislav Štěpánek, Michal Spousta a Martin Lexa ( za pomoc při přípravě celé akce )