Praha 15. ledna (ČTK) – Pivovary čekají na finální znění ministerské vyhlášky, která by mohla pro 11stupňová a 12stupňová piva zavést označení „plné pivo“. Nyní jsou tato piva označovaná jako „ležáky“, což je podle pivovarníků špatně. Podle předsedy Sdružení přátel piva Tomáš Erlicha bude nakonec údaj o objemu alkoholu na každém lahvovém pivu povinný, nikoliv dobrovolný. Ministerstvo zemědělství ve vyhlášce navrhlo, aby se objem alkoholu psal povinně pouze u nízkoalkoholických piv. Nové značení by se mohlo zavést od července.

„Dohoda vypadá tak, že to nebude dobrovolné, ale povinné. Dobrovolnost se bude týkat stupňovitosti, nikoliv procent alkoholu,“ vysvětlil Erlich. Podle něj zájem o pivo mezi českou společností roste, lidé nové značení časem přijmou. Podle mluvčí Plzeňského Prazdroje Judity Urbánkové naopak vyvolá nové značení ve společnosti otazníky. „Aktuálně platná vyhláška plně nereflektuje vývoj v oblasti pivovarnictví v ČR. Návrh změn, tak jak ho chápeme my, má aspiraci především upřesnit terminologii pivních kategorií,“ řekla Urbánková. Mluvčí Staropramenu Pavel Barvík zdůraznil, že jde pouze o změnu názvosloví. „Na samotnou výrobu piva nebudou mít změny vyhlášky vliv,“ uvedl mluvčí.

Podle Petra Košina z Budějovického Budvaru pivovar prosazoval, aby se ministerstvo naopak vrátilo ke značení 10stupňových a 12stupňových piv. „Ani po dvaceti letech si totiž spotřebitelé na jiné označení nezvykli, systém by navíc byl přehledný a všem srozumitelný,“ poznamenal Košin, který ale návrh ministerstva označil za smysluplnější než současný stav. Budvar se na výrobu ležáků jako typu piva specializuje. Podle ministerstva by se nově piva nad 13 stupňů neoznačovala jako speciální, ale jako silná piva. „V našem případě by typ piva byl ležák (lager), ‚desítku‘ bychom značili jako výčepní ležák, ‚dvanáctku‘ jako plný ležák, ‚šestnáctku‘ jako silný ležák,“ uzavřel Košin.

„V dosavadním návrhu označení ležáků zůstává, na ministerstvu se nyní bude o přejmenování ležáků diskutovat,“ řekl dříve ČTK mluvčí resortu Hynek Jordán. „Ponechání výrazu ležák jako samostatné skupiny piva bude s ohledem na počet přijatých připomínek předmětem další odborné diskuze,“ uvedl Jordán.

Změnu si přejí například minipivovary. Dosavadní značení je svazovalo, podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně se v současnosti značí za ležák i svrchně kvašená piva či piva pšeničná. „Poslední (ministerská) verze (vyhlášky) vrátila zpátky ten ležák – s tím nesouhlasíme. Když tam bude plné pivo, tak s tím souhlasíme,“ řekl dříve svazový prezident ČTK.

———-

Gastro a Hotel:

Jak změní svět českého piva nová vyhláška

V polovině letošního roku by měla vejít v platnost ministerská vyhláška, která zřejmě změní označování některých piv.  Budeme si nejspíš muset zvyknout například na to, že 11 a 12stupňovým pivům se místo „ležáky“ bude říkat „plné pivo“. Co o nové úpravě soudí Tomáš Erlich, předseda Sdružení přátel piva?

Do konce roku 2015 bylo možné vznášet k nové vyhlášce ministerstva zemědělství připomínky, nyní se už na jejich základě rodí její finální znění.  V čem konkrétně nevyhovovala verze z roku 1997?

„Úpravy byly skutečně nutné, i přes novelizaci, která před několika lety proběhla. Největším a nejdůležitějším aspektem úprav je odstranění dvojsmyslnosti, řekl bych možná až nesmyslnosti, kdy skupina piv určující jisté rozmezí stupňovitosti byla označována za ležáky bez ohledu na typ piva. Týká se to piv od 11 do 12,99 procent extraktu původní mladiny (EPM). Ležák je všeobecné označení pro regulérní pivní styl, tedy nejrozšířenější typ spodně kvašeného piva. A piva svrchně kvašená, například typu Ale či Weizen, mezi ležáky rozhodně nepatří a patřit nebudou. A to ani, když mají třeba 12 % EPM.“

Je možné stávající praxi označit za klamání zákazníků?

„Spíše bych to nazval matení zejména těch méně pivně zkušených. Podobné je to i s kategorií pro tmavá piva nad 18 % EPM – porter, která bude také zrušena. Porter je též specifický pivní styl, podle tak vágního značení nelze určovat skupinu piv. Navíc – portery by se pak nazývala i piva jako Imperial stout či Tmavý doppelbock, což je samozřejmě také nesmysl.“

 Co dalšího nová vyhláška upravuje?

„Na základě změn, o kterých jsem již mluvil, dojde k mírným úpravám kategorizace podle stupňovitosti. Označení ležák bude nahrazeno výrazem plné pivo a speciály, tedy piva nad 13 % EPM, budou označovány jako silná piva. Mimochodem – stejné značení a kategorizace jsou i v sousedním Německu, hranice pro plná piva tam ale dosahuje až 15 % EPM.“

A další změny?

„Vyhláška hovoří také o atypických pivech a o možnosti užívat specifická značení pro pivní styly. To ale není nic nového, je to už zavedená praxe, která nyní bude oficiální. Zajímavá je ta část vyhlášky, která hovoří o tom, že mezi chmelové produkty bude možné zahrnout pouze ty výrobky z chmele, které jsou získány mechanickou cestou. Nebudou sem tak patřit chmelové isoextrakty ani chmelová aditiva. V tomto ohledu bychom tedy měli sladit naše zákony s Německem či Rakouskem. Jenže… Na výslednou formulaci ve vyhlášce si budeme muset počkat, protože zejména velké pivovary se tomu intenzivně brání.“

Jaký je v tomto ohledu názor Sdružení přátel piva?

„Líbila by se nám úprava, kdy by pivovary byly nucené uvádět stupňovitost povinně a nikoli dobrovolně, jak je tomu nyní. Ale chápeme, proč  některé pivovary nesouhlasí – musely by totiž přiznat, že jejich ležák, který většina veřejnosti považuje za dvanáctku, má ve skutečnosti třeba jen jedenáct stupňů a podobně.“

Jak budou vypadat etikety z hlediska značení?

„Samozřejmě se na nich budou muset objevit změny v označování piva, o kterých jsem mluvil, a pokud projde noticka o isomerizovaných chmelech, budou muset být uvedeny konkrétně, a nikoli schované pod všeobjímajícím názvem chmelové produkty. Za nás jedna drobná rada pro spotřebitele: čím více pivovar o sobě, respektive o svém produktu, dobrovolně uvede, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že nic netají a že vyrábí 100% poctivé a kvalitní pivo. I když se třeba mine s chutí daného zákazníka.“

Dotknou se změny ve vyhlášce provozovatelů pohostinství?

„Téměř ne. Málokterý provozovatel restaurace uvádí u piva kategorii stupňovitosti. Často ale deklaruje přímo stupňovitost, bohužel mnohdy špatně, takže klame spotřebitele. Kdyby se na to ČOI soustředila, rozdala by neskutečné množství pokut. Pivovar totiž velmi často, a záměrně, tento údaj neuvádí, jen kategorii dle stupňů – výčepní pivo, ležák, speciál a podobně. Hospodský tak předjímá automaticky zažité – u piv devítek píše 10%, u jedenáct a půlek píše na tabuli či jídelní lístek 12%…“

A co koncoví zákazníci? Pocítí dopad vyhlášky?

„Ano, začnou se lépe orientovat v primárním dělení piva – dle typu kvašení – a nebudou zaměňovat pivní styl a stupňovitost. Chvíli ale potrvá, než se méně pivně znalá veřejnost od starého a matoucího označení oprostí. Pak bude ležák prostě pivní styl a koneckonců klidně i nealkoholický, pokud je připravován spodním kvašením.“

Jaký je v současnosti náš pivní trh? Má nějaká specifika?

„Samozřejmě má. Česká republika je specifická v mnoha ohledech. V současné chvíli jsme předstihli počtem pivovarů na hlavu už i sousední Německo a jsme první na světě, stejně jako v množství vypitého piva, které po několika letech stagnace v loňském roce mírně stouplo. Jsme znalci ohledně našich ležáků vyráběných většinou dekokčním způsobem na rmuty, s vyšším zbytkovým extraktem a nižším obsahem alkoholu. To se promítá do neuvěřitelné pitelnosti českých ležáků, mám na mysli kategorii piv, kterou nám ostatní mohou jen závidět.“

Jaké pivo preferujete vy osobně?

„Já jsem zřejmě velký atyp. O pivo se zajímám již od konce devadesátých let a asi jako jeden z mála jsem pro ně začal hned po revoluci jezdit do sousedních zemí. Zkoušel jsem různé značky a pivní styly, které mi ale pak zoufale scházely v České republice. Pokud nepočítám minipivovary, kterých zde tehdy bylo jen několik desítek, pak například svrchně kvašená piva se v ČR začala vyrábět až po roce 2000. Prvním průkopníkem byl pivovar Primátor se svým Weizenbierem z roku 2003. Moje cesty po festivalech a pivovarech nejen u nás, ale i po celé Evropě mě v pivní orientaci posunuly dále, s každým lokem nového piva se i nyní stále se učím. Preferuji pšeničná piva, ale není to dogma. Každé pivo se totiž hodí pro jinou příležitost, k jinému jídlu a je vhodné pro jiné roční období. Nedokážu si představit pít dva dny po sobě stejné pivo, natož pak značku. Je velká škoda, že se někteří lidé ochuzují o pivní rozmanitost a zůstávají po celý život věrni jedné značce. Přicházejí tak o nové chutě a zážitky. Nebo snad znáte někoho, kdo jí celý život guláš?“

Existuje podle vás nějaká obecná charakteristika českého pivaře?

„Nevím, asi to neumím přesně definovat. Rozhodně však pivař, tedy všeobecně, není člověk, který chodí denně do hospody, k deseti pivům vykouří krabičku cigaret a jediným rozhodujícím kritériem pro výběr piva je pro něj jeho cena. Pohybuji se v okruhu lidí, kteří mají pivo rádi, ale jejich zájem o ně je poněkud hlubší. Nebojí se stále zkoušet nová a nová piva. Určitě se v české pivní kultuře mnohé změnilo, vidí to celá společnost. Pivo se stalo zaslouženě prestižním nápojem, a to přesto, že se ho netýká státní podpora, jakou dostávají vinaři. V každém případě, všem čtenářům na zdraví!“

 

Do bloku

Svaz přátel piva poukazuje na nešvary i chválí  

Svaz přátel piva vznikl v roce 1990 jako recese, ale od té doby se posunul do zcela jiných dimenzí. Za pětadvacet let své existence udělal velký kus práce nejen v oblasti kultivace pivního prostředí.

„Určitě jsme napomohli popularizaci piva a nahlížení zákazníků na tento nápoj z hlediska rozmanitosti a kvality,“ říká Tomáš Erlich. „Prostřednictvím médií poukazujeme na různé nešvary a naopak vyzdvihujeme pozitivní aktivity. V rámci nejstarší novodobé pivní soutěže vyhlašujeme mimo jiné kategorie Pivovar roku či Minipivovar roku, na které máme ochrannou známku, či Pivní počin roku, který je určen i pro nepivovarské subjekty.“ Coby nezávislý subjekt si svaz může dovolit říct více, než třeba jednotlivé pivovary. Ty malé prezentuje na festivalech v ČR i cizině, kam by se z finančních důvodů samy nedostaly. Dalším festivalům zase svaz pomohl na svět i s jejich následnou organizací. Členové SPP se mohou dostat do míst, kam by jinak nevkročili, a ochutnat, co by neochutnali. A nejen v České republice. Účastní se různých seminářů, odborných degustací nebo toulek za historií pivovarnictví. Od roku 2005 je pak svaz členem Evropské unie pivních spotřebitelů (EBCU), která sdružuje jednotlivé národní konzumentské organizace po celé Evropě.

Citace do textu:

„Čím více pivovar o sobě, respektive o svém produktu, dobrovolně uvede, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že nic netají a že vyrábí 100% poctivé a kvalitní pivo. I když se třeba mine s chutí daného zákazníka.“

——–

Tmavý ležák z Budějovického Budvaru získal druhé místo od Sdružení přátel piva

Tmavý ležák Budweiser Budvar:DARK získal od Sdružení přátel piva druhé místo v soutěži o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku 2016. Tento ležák má na kontě i řadu mezinárodních ocenění a vyváží se do několika zemí.

České Budějovice, 8. listopadu 2016 – Tmavý ležák Budweiser Budvar B:DARK získal další ocenění v nejstarší novodobé soutěži na českém pivním trhu. Ve 26. ročníku soutěže Sdružení přátel piva (dále jen SPP) o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku obsadil tmavý budvarský ležák v kategorii „Tmavé pivo“ druhé místo. Výsledky byly zveřejněny 3. listopadu. Na kontě má Budweiser Budvar B:DARK řadu mezinárodních ocenění, z nichž nejvýznamnější jsou dvě zlaté medaile v soutěži Monde Selection (roky 2010 a 2011) a především titul „World Best Lager“ udělený britským magazínem „Beers of the World“ v roce 2007. Tmavý ležák Budweiser Budvar získává medaile SSP pravidelně – od roku 2006 je jich celkem 11.

Soutěž SPP je od roku 2008 jedinou celorepublikovou spotřebitelskou soutěží. Systém hodnocení je dvoukolový a zcela originální, neboť na rozdíl od většiny ostatních soutěží spojuje dva principiálně odlišné prvky – tedy anketní a degustační část. Vítězná piva se pak vyznačují kombinací oblíbenosti a kvality.

„Výsledky ankety vyjadřují názory lidí, kteří o pivu hodně vědí, rádi ho pijí a řada z nich ho i sama vaří. Velmi si vážíme toho, že náš tmavý ležák chutná členům Sdružení dlouhodobě,“ říká Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, sládek Budějovického Budvaru.

Tmavý ležák Budweiser Budvar B:DARK se vaří od roku 2004 ze čtyř druhů ječných sladů (českého, mnichovského, karamelového a praženého) a hlávkového žateckého chmele. Charakterizuje jej velmi tmavá barva, suchá, jemně hořká karamelová chuť bez dominance sladkosti a delikátní vůně po praženém sladu a kávě. Obsah alkoholu je 4,7% obj. Kromě České republiky se prodává i v dalších zemích, například v Německu, Rusku, Spojeném království nebo ve Finsku.

O Sdružení přátel piva (SPP)

V současné době se SPP zabývá pivovarnictvím, chmelařstvím, sladovnictvím, pivovary, pivem a hospodami. Snaží se navazovat a udržovat vztahy se zahraničními subjekty podobného zaměření. Pořádá osvětové akce, usiluje o povznesení kultury pití piva i našeho pohostinství. Každoročně vyhlašuje a oceňuje nejlepší piva, pivovar a pivovarskou osobnost. Více informací o SPP najdete na www.pratelepiva.cz. Od roku 2005 je SPP členem Evropského sdružení pivních spotřebitelů (EBCU), kde se snaží prosazovat zájmy českého pivovarnictví a získávat zkušenosti od podobně zaměřených organizací. K 1. 11. 2016 mělo SPP 1402 členů.

———-

Evropský sraz v pivovaru Budvar

18.11.2016    Českobudějovický deník    str. 1   Titulní strana

(win)    Pivo a pivovarnictví

BUDĚJOVICKO DNES

České Budějovice – Evropská unie pivních spotřebitelů dnes pořádá v Českých Budějovicích v Budvaru výroční mítink.

Region| Jižní Čechy

Evropa prožívá velkou pivní renesanci

19.11.2016    Českobudějovický deník    str. 10   Jižní Čechy

EDWIN OTTA    Pivo a pivovarnictví

Přátelé pěnivého moku si dali dostaveníčko v Budějovickém Budvaru, n. p.

České Budějovice – Nečekanou změnou prochází pivní trh v Evropě v posledních letech. Strmě totiž roste počet minipivovarů a malých pivovarů. Zaznělo to včera v Budějovickém Budvaru n. p., kde se odehrávala část výročního setkání předsednictva Evropské unie pivních spotřebitelů (EBCU). Uvedená organizace si vybrala Českou republiku pro své výroční setkání po devíti letech a nemohla návštěvu známého pivovaru vynechat. „Budvar považujeme za klenot českého pivovarnictví,“ zdůraznil předseda unie Henri Reuchlin z Nizozemí.

„Pivní kultura a pivní tradice jsou jedněmi z nejlepších spojovacích článků, které v Evropě máme. A posláním našich organizací je rozvíjet to pozitivní z pivní kultury,“ doplnil Henri Reuchlin k úkolům unie, s tím, že působí od Irska po Polsko a od Finska po Itálii. Delegáti přijeli nejen proto, aby si vychutnali český ležák, ale také proto, aby prodiskutovali, co se děje s pivem v Evropě.

Jako důležitý předpoklad zachování a rozvoje pivních tradic přitom EBCU považuje především rozmanitost pivní nabídky v Evropě.

V této souvislosti jednak Henri Reuchlin vyjádřil podporu způsobu výroby v Budějovickém Budvaru s tradičními surovinami a odpovídajícími technologickými postupy a zároveň připomněl nový trend – nečekaný vzestup počtu minipivovarů. „Za posledních dvě stě let nebylo v Evropě tolik pivovarů jako teď,“ konstatoval Henri Reuchlin.

Podle Tima Webba, který v EBCU zastupuje britskou organizaci CAMRA, zažívají minipivovary rozmach nejen v zemích, kde by se to čekalo, ale po celém světě.

V Anglii je jich v současnosti na 1700, ve Francii kolem tisíce, například v Jihoafrické republice jich bylo v roce 2009 dvanáct a dnes je jich přes 250. Rostou i v Indii nebo Japonsku. Tomáš Erlich z českého Sdružení přátel piva jako zajímavost doplňuje, že v současnosti dokonce Češi jeden minipivovar budují v Sýrii.

Jasně to svědčí o tom, jaký mají zákazníci vztah ke kvalitní produkci, kterou zásadním způsobem před časem ovlivnil razantní vstup některých velkých hráčů do soutěže na pivním trhu. Pivní svět se ale nenechal převálcovat pouhými ekonomickými ohledy.

V Bristolu existuje podle Tima Webba pivní ulice, kde bylo v roce 1980 v nabídce šest piv. „Dnes je tam nabídka 300 piv,“ říká Tim Webb. V Itálii je v současnosti 1180 minipivovarů a jak uvedl italský degustátor Lorenzo Dabove v nadsázce, jen během jednání v Českých Budějovicích jich mohlo několik přibýt.

V Itálii přitom ve značné míře experimentují a od hořkých piv, se kterými minipivovary začínaly se nyní objevují i piva, kde jsou důležitou součástí surovin například jedlé kaštany nebo citrusy.

V současnosti se chce EBCU zaměřit na tři oblasti.

Tou první je podle Henriho Reuchlina předání informací od sládka ke konzumentům, aby bylo jasné, jaké je složení piva, protože v současnosti je evropská legislativa v tomto směru velice různorodá a podle unie pivních spotřebitelů až někde nedostatečná.

Další oblastí je podpora pivní rozmanitosti a pestrosti. „Evropský pivař si zaslouží co největší nabídku,“ zdůraznil v této souvislosti Henri Reuchlin.

Třetí oblastí je potom boj za příznivou cenu piva.

V některých zemích se totiž vlády snaží prostřednictvím daňové zátěže uvalené na pivo získat co nejvyšší zisk pro státní rozpočty.

Výroční setkání evropských organizací přátel pěnivého moku se ale věnovalo například také otázce, jak popularizovat pivo nejen jako alkoholický nápoj, ale i jako nápoj, který v rozumné míře je pro organismus přijatelný také ze zdravotního hlediska.

 

Foto popis| ATLAS PIVA. Britský zástupce ve vedení Evropské unie pivních spotřebitelů Tim Webb (na snímku), novinář a spisovatel, je mimo jiné autorem Světového atlasu piva, ve kterém nechybí ani Budějovický Budvar, n. p.

Foto autor| Foto: Deník/Edwin Otta

Region| Jižní Čechy

Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 10

Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 10

Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 10

Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 10

Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 10

Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 10

Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 10

ID| 905ea8ad-5a8f-40bf-bd8b-bb2bfb6c6f69

Setkání členů pivní unie

18.11.2016    ČT 1    str. 11   18:00 Události v regionech – Praha

Pivo a pivovarnictví

Bohumil KLEPETKO, moderátor

——————–

V Českých Budějovicích zasedá Evropská unie pivních spotřebitelů. Její představitelé si tam předávají zkušenosti, radí se, jak podporovat tradiční pivní kulturu a informují se o nových trendech. Jaké jsou, o tom naše redaktorka Eva Šelepová mluvila s předsedou pivní unie Henrim Reuchlinem z Nizozemska.

Eva ŠELEPOVÁ, redaktorka

——————–

Jak často se unie pivních spotřebitelů schází, a proč tentokrát právě v Českých Budějovicích?

Henri REUCHLIN, předseda, Evropská unie pivních spotřebitelů

——————–

Scházíme se dvakrát do roka s delegáty z 12 zemí. V dubnu vždycky v Bruselu, protože tam máme hlavní sídlo. A podruhé to je vždycky v listopadu v některé ze členských zemí. V České republice jsem dlouho nebyli a vy máte krásnou pivní kulturu, takže se sem rádi vracíme.

Eva ŠELEPOVÁ, redaktorka

——————–

Padla tady slova jako pivní revoluce nebo období experimentů. Co se v tom evropském nebo vsvětovém pivařství děje?

Henri REUCHLIN, předseda, Evropská unie pivních spotřebitelů

——————–

Žijeme teď ve velmi vzrušující době. Skoro každou hodinu se otevírá nějaký pivovar. V Evropě jsou tisíce nových pivovarů. Ty dělají tradiční piva, vymýšlejí nová piva, ale také znovuobjevují historická piva. Takže je tady toho hodně na výběr, hodně k ochutnání.

Eva ŠELEPOVÁ, redaktorka

——————–

A co Česká republika? Jak si v tomhle období změn stojí, a jak je česká pivní kultura vnímaná v zahraničí?

Henri REUCHLIN, předseda, Evropská unie pivních spotřebitelů

——————–

V České republice máte příjemnou a velmi dobrou kulturu světlého ležáku. Jsem velmi rád, že tady pořád je. Je to jeden z důvodů, proč sem jezdí tolik turistů. Teď vidím, že vzniká spousta nových pivovarů. Byl bych rád, aby tradice pokračovala, ale zároveň aby se zkoušelo něco nového. Pro pivaře je toto období jedním z nejzajímavějších, jaké kdy bylo.

 

Schůzka pivních spotřebitelů

21.11.2016    TV Jéčko    str. 2   17:00 Zprávy

Pivo a pivovarnictví

Natálie BROŽOVSKÁ, moderátorka

——————–

V Českých Budějovicích se sešli zástupci Evropské unie pivních spotřebitelů. Mluvilo se nejen o kvalitě piva, ale například také o minipivovarech nebo o popíjení piva u mladistvých.

Veronika POHANKOVÁ, redaktorka

——————–

Zástupci Evropské unie pivních spotřebitelů přijeli do Českých Budějovic z několika zemí. Mimo jiné navštívili i největší českobudějovický pivovar.

Adam BROŽ, sládek

——————–

Hlavní zájem této unie je bránit a chránit pivovarství a pivní kulturu tam, kde je pivní kultura doma.

Veronika POHANKOVÁ, redaktorka

——————–

Mezi zakládající členy unie patří Velká Británie, Belgie a Nizozemí. I Češi mají v unii své zastoupení. České sdružení přátel piva je členem od roku 2005. Na tiskové konferenci se nemluvilo pouze o kvalitě piva, ale padla například i překvapivá informace ohledně toho, od kolika let může mládež v jakém státě pít pivo.

Tomáš ERLICH, předseda Sdružení přátel piva

——————–

V Německu, v Rakousku, Dánsku je povoleno pití piva již od 16 let. U nás, tak jako ve většině zemí, od 18. Z toho pak může být trošku neprávem generováno, že v České republice pije více mladistvých.

Veronika POHANKOVÁ, redaktorka

——————–

Mluvilo se také o minipivovarech, které nejen u nás ale i ve světě zažívají velký boom.

Tomáš ERLICH, předseda Sdružení přátel piva

——————–

Ohledně toho boomu jsou, vznikají i zajímavosti, které opravdu možná neznalého pivaře překvapí, že minipivovary se dokonce staví i v takových atypických zemích, jako je třeba Sýrie, kde ji mimochodem staví vlastně česká firma s českým sládkem.

Veronika POHANKOVÁ, redaktorka

——————–

Kromě České republiky se minipivovary těší čím dál tím větší oblibě například i v Itálii. Veronika Pohanková, televize Jéčko.