Ani letos jsme nemohli vynechat již tradiční akci SPP V březnu na Březňáka a udělali jsme dobře.

Již třetím rokem členové Sdružení přátel piva chodí zkoumat, co to vlastně znamená Březňák. Letos jsme však naše zkoumání začali úplně jinde než v pivovaru. Na hřbitově ve Valtířově…

Ti, kdo sledují server Svět piva, již asi tuší, co nás vedlo k nápadu začít akci právě zde. Ve velice poutavém článku „Po stopách identity Victora Cibicha“ od pana Vladimíra Kaisera z Archivu města Ústí nad Labem jsme se mohli dozvědět velkou spoustu zajímavostí o člověku s přízviskem „Muž, jenž dal pivu tvář“.

Pro ty kteří ještě nečetli nebo neví, tak doplňuji informaci, že po náročném vědeckém zkoumání se podařilo objevit místo posledního odpočinku pana Victora Cibicha. Muže, jehož tvář se z etiket VelkoBřezenského piva na nás usmívá už po desetiletí.
Jak akce probíhala

Sešlo se nás něco přes třicet, jak členů SPP a jejich přátel, tak i Všeobecně podpůrný spolek Veteránů z Babin a samozřejmě nechyběli ani zástupci pivovaru z Velkého Března. Ke hrobu, jenž ve špalíru lemovali právě veterání z Babin, jsem měl tu čest položit svíčku a věneček z chmele, obilí a nezbytného symbolického doutníčku. Vážím si toho, že pivovarští nechali toto místo obnovit do této důstojné podoby. Všechno mi to pasuje do jednoho balíčku myšlenek, že vše, co se děje kolem piva, je o lidech. Od těch, kteří jej s láskou vaří, až po nás jeho milovníky a spotřebitele.

Po skončení tohoto vzpomínkového aktu jsme se asi během 20 minut pohodové chůze přesunuli do pivovaru. Cesta byla příjemná, počasí nám přálo, a tak jsme cestou pěstovali žízeň. Moc jsme se těšili, až ji uhasíme.

V hospodě u Afričana nás čekaly už jen samé příjemné záležitosti a radovánky. Přivítali jsme velevzácného hosta, zasloužilou paní sládkovou Janu Rostovou. Nezapomněli jsme popřát ani podsládkovi Milanovi Zajptovi k jeho 55. narozeninám. Dávat Milanovi pivo by bylo nošením dříví do lesa, tak jsme mu raději nadělili hezký sladký půllitr. Na slavnostní přípitek se podával nefiltrovaný světlý ležák – nádherná pochoutka.
Prohlídka pivovaru

Po skončení příjemných ceremonií nastal ten pravý čas na prohlídku pivovaru, při které nás k naší velké radosti provázela přímo paní Jana Rostová. Devět měsíců v odpočinku od sládkování vůbec nebylo znát a zasvěcený výklad nám poodhalil cestu od ječmenného zrna až ke kýženému pivečku.

Největším lákadlem prohlídky byl však poklad v podobě již dozrálého, ještě nestočeného světlého 14% Březňáku. Byl vynikající a doufám, že se k němu budu moci zase brzo vrátit. Nejpozději třeba zase za rok, až zase půjdeme „V březnu na Březňáka“.

Zdenda Šťastný