Česká republika – druhý nejvýznamnější producent chmele v rozšířené Evropské unie

Česká republika bude po vstupu do EU se svou plochou, která se pohybuje okolo 6000 ha (5942 ha v roce 2003) druhým největším producentem chmele v rámci evropského společenství. Největším zůstane Německo s plochou okolo 17 500 ha, další země už mají plochu chmele mnohem menší – Anglie okolo 1500 ha, Francie 800 ha, Španělsko 700 ha a z přistupujících zemí Polsko 2200 ha, Slovinsko 1600 ha nebo Slovensko 350 ha. Česká republika by tedy v budoucnosti měla hrát významnou roli při stanovování zemědělské politiky v oblasti chmelařství v rámci EU.

Z hlediska trhu by vstup do EU neměl přinést pro české chmelařství mnoho nového. Chmel je již historicky komoditou světového trhu, Česká republika je největším světovým producentem jemných aromatických chmelů s odrůdou Žatecký poloraný červeňák a ani pro dovoz zahraničních chmelů neexistovaly v ČR, oproti například Polsku žádné významné bariéry. Po výkyvu v polovině devadesátých let a po 40% snížení ploch je trh pro český chmel již osmý rok stabilní, nabídka odpovídá poptávce a odbyt pro produkci cca. 6000 t je zajištěn. Také v oblasti legislativy, kde většina záležitostí spojených se chmelem je upravena nařízeními EU, by vstup neměl znamenat žádnou vážnější změnu oproti současnému systému. V současné době je v sněmovně ve druhém čtení novela zákona 95/1996 Sb. o ochraně chmele. S mírným růstem se však dá asi počítat v oblasti nákladů, a to především u mzdových nákladů, které jsou významnou částí celkových nákladů na pěstování chmele.

Je ale nutné konstatovat, že přechodem z původně plánovaného přímého systému evropských dotací na zjednodušený systém dotací čeští pěstitelé chmele mnoho ztratily. I přesto, že byl chmel zařazen do oblasti top-up, jde pouze o 30% částky, kterou dostávají pěstitelé chmele v EU. A přesto, že jde o plodinu, kde jsou náklady na pěstování minimálně 10 x vyšší než u plodin na orné půdě, je stanovený rozdíl mezi platbou na ornou půdu a platbou na chmelnice v ČR v pro letošní rok minimální. I když připočteme k navýšené částce pro chmel v rámci top-up opatření (4320 Kč v roce 2004) podporu na zemědělskou půdu, kterou budou dostávat všichni zemědělci stále budeme v roce 2004 pouze na 38% částky, kterou dostávají pěstitelé chmele v současných členských státech EU. A to v žádném případě nemůžeme nazývat srovnatelnými konkurenčními podmínkami.

K 30. 4. také končí titul na obnovu chmelnic a to představuje významnou ztrátu pro české pěstitele chmele.

Obnova chmelnic je pro české chmelařství největší prioritou. Díky podpoře v rámci dotačního titulu 1.C bylo například v roce 2003 obnoveno 194 ha chmelnic. Vzhledem k celkovému stáří porostu v České republice, kdy přes 26% chmelnic je starších 20 let a již téměř 50% starších 15 let, které představují určitou kritickou hranici (ve světě okolo 11-12let), je obnova chmelnic pro budoucí vývoj zcela nezbytná. Vzhledem k současné ekonomice chmelařství není však rozsáhlejší obnova možná bez dotační podpory státu.

194 obnovených hektarů z roku 2003 představuje pouze 3,3% celkové plochy a při současném stáří chmelnic by optimální byla obnova okolo 8%, tj. 450 – 500 ha ročně. Je proto nutné se do budoucna na tuto oblast ještě usilovněji zaměřit a dotačně podpořit. Navrhujeme proto zařadit do titulu 1R. také pro budoucí období restrukturalizaci chmelnic a podpořit ji částkou 90 mil. Kč ročně. Pokud se nenajde řešení znamená tato skutečnost možnost kritické redukce ploch českého chmele v horizontu 5-10 let.

Kontakt:

Svaz pěstitelů chmele ČR
Zdeněk Rosa – tajemník svazu
Mostecká 2580
438 19 Žatec
Tel.: 415 733 401
Fax: 415 726 052
e-mail: rosa@czhops.cz
web: www.czhops.cz