1. 4. 2014 – Na území České republiky je 239 pivovarů, ztoho těch velkých, průmyslových jen 43. Vroce 1901 bylo včeských zemích celkem 800 pivovarů všech kategorií a uživily se. Pivovárek býval prakticky na každé vesnici. Jak je to nyní srozvojem menších pivovarů? Mají šanci dlouhodobě obstát vrostoucí konkurenci?

1. 4. 2014 Na území České republiky je 239 pivovarů, z toho těch velkých, průmyslových jen 43. V roce 1901 bylo v českých zemích celkem 800 pivovarů všech kategorií a uživily se. Pivovárek býval prakticky na každé vesnici. Jak je to nyní s rozvojem menších pivovarů? Mají šanci dlouhodobě obstát v rostoucí konkurenci?

Kvalita se pozná

„V současné době je zřejmé, že stále více českých pivařů upřednostňuje pivní speciály, různorodost pivních stylů a řemeslnou kvalitu před unifikovanou průmyslovou nabídkou velkých pivovarů. Pro další růst malých pivovarů hovoří nejen čísla, ale i fakt, že v České republice stále není vyčerpán prostor pro jejich další expanzi,“ uvádí Jiří Žák, předseda Sdružení za poctivé české pivo a doplňuje: „Menší pivovary zcela jistě obstojí, ale může dojít k zániku těch méně kvalitních díky rostoucí konkurenci.“

Velké pivovary, na rozdíl od malých, nemohou riskovat

Bez inovací by to nešlo. Všichni se musí přizpůsobovat poptávce a trhu celkově. Velké pivovary inovují, ale jinak než ty malé. Základními kritérii u velkých výrobců piva jsou objem výroby a její efektivita. Tyto pivovary investují také nemalé částky do nových technologií, které jim na jedné straně umožňují monumentální objem výroby, ale na druhé straně neumožnují příliš velkou pestrost nabídky. Jak vysvětluje Jiří Žák: „V praxi to znamená, že velkopivovary nemohou riskovat, že navaří velký objem úplně nového druhu piva, který trh možná nebude akceptovat. Zaměřují se tedy víceméně na jeden pivní styl (spodně kvašený ležák) a inovace se odehrávají buď na úrovni jeho různé stupňovitosti, nebo v tom, že jednou je produkt filtrovaný anebo do výsledného produktu přidají pivovarské kvasnice nebo ovocný extrakt,“ a pokračuje: „Minipivovary konkurují pestrostí pivních stylů. V pondělí uvaří spodně kvašený český ležák, v pátek svrchně kvašený ejl a další den pšeničné pivo. Pivní světy těchto dvou subjektů jsou zásadně odlišné a fakticky se míjejí. Nicméně, díky pestrosti nabídky a tomu odpovídající reakci spotřebitelů ovlivňují malé pivovary chování těch velkých víc, než si myslíme. Obráceně to ale neplatí.“

Mezi velkými a malými pivovary je podle Žáka zásadní rozdíl v použití technologií. „Malé pivovary zásadně nepoužívají jakékoliv náhražky klasických surovin (maltózový sirup nebo cukr, stabilizátory pěny) a také nepoužívají technologii HGB (High Gravity Brewing) – laicky řečeno, následné ředění uvařeného piva vodou,“ zmínil Žák a doplnil: „Ustupuje i trend ochucených piv, které nejsou dominantní složkou trhu v zahraničí, ani v Česku.“

Pivo jako atribut společenského nápoje obyvatelstva

Pití piva však automaticky neznamená, že se jeho konzumace stejnou měrou odehrává v restauračních zařízeních. Mezi muži nejvíce převažuje konzumace piva v hospodě či baru. Nejen pánové, ale i dámy, jejichž podíl na konzumaci piva a výrobků na bázi piva u nás stále roste, mohou navštívit v květnu Český pivní festival na Letenské pláni a vychutnat si nejedno pivo od malého či středně velkého výrobce piva a srovnávat je. Denně bude roztočeno více než 70 pivních kohoutů. Znalcem piva se ale nestává ten, co ho za každý večer vypije nejvíc, ale ten, kdo se orientuje v pivních stylech, způsobech kvašení, historii tohoto nápoje a dokáže ocenit a rozeznat kvalitu od kvantity.