Zítra – tedy 15. dubna 2015 – uplyne přesně 120 let od ustavující valné hromady akcionářů „Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích“, který je přímým předchůdcem dnešního pivovaru Budějovický Budvar. První valná hromada schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky první správní radu. Tím byl formálně založen pivovar, který dal světu jednu z nejznámějších českých značek. Světlý ležák Budweiser Budvar se vyváží do 70 zemí a na českém exportu piva se podílí více než jednou pětinou. Budějovický Budvar za dobu své existence uvařil téměř 50 milionů hektolitrů piva.

České Budějovice 14. dubna 2015 – Budějovický Budvar, n. p. si zítra připomene 120. výročí konání ustavující valné hromady akcionářů „Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích“ (dále jen ČAP), který je přímým předchůdcem dnešního národního podniku. Za vznikem ČAP stáli především českobudějovičtí právovárečníci české národnosti, vedení JUDr. Augustem Zátkou. Nově založený pivovar tak přímo navázal na historickou tradici vaření originálního Budějovického piva v Českých Budějovicích a začal tuto tradici rozvíjet. „Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750leté tradici vaření originálního Budějovického piva pod značkou Budweiser Budvar. O tuto tradici pečujeme a uchováváme ji pro příští generace. Při výrobě Budějovického piva dodržujeme osvědčené řemeslné postupy, používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích. I proto se naše pivo může pyšnit Chráněným zeměpisným označením,“ říká Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. Právo používat Chráněná zeměpisná označení „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ získal Budějovický Budvar v roce 2004 při vstupu České republiky do Evropské unie. Chráněná zeměpisná označení garantují spotřebitelům skutečnou kvalitu, tedy to, že zakoupený produkt není levnou napodobeninou a že byl vyroben na konkrétním místě, z přesně definovaných surovin a předepsaným výrobním postupem.

Ustavující valná hromada ČAP schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky první správní radu v tomto složení: předseda JUDr. František Hromada, tajemník obchodní komory; místopředseda JUDr. František Dlouhý, advokát; jednatel Josef Pillmann, statkář. Dalšími řádně zvolenými členy se stali bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, MUDr. Jan Jirka, štábní lékař na odpočinku, hostinský František Karhan a kaplan Martin Šrámek. První várku piva o objemu pouhých 200 hektolitrů uvařil sládek Antonín Holeček 7. října 1895.

Založení ČAP bylo vyvrcholením dlouholetého procesu a předcházela mu řada historických událostí. České Budějovice byly na konci devatenáctého století městem národnostně smíšeným, samotné město bylo však vydáváno za německé, přestože zde sčítání lidu v roce 1890 potvrdilo převahu obyvatel české národnosti (16 271 české národnosti vs. 11 117 obyvatel německé národnosti). I při početní převaze neměli Češi žádné zastoupení na českobudějovické radnici. Tehdejší volební řád rozlišoval voliče podle majetku a výše odváděných daní. Vzhledem k daným skutečnostem (např. na přímých daních v roce 1900 zaplatilo německy mluvící obyvatelstvo téměř 70 %), neměli Češi šanci uspět ve volbách. Aby se mohli Češi prosadit v rovině politické, museli nejdříve posílit své pozice v ekonomické sféře. V poslední třetině 19. století proto vznikla v Českých Budějovicích celá řada nových českých firem (např. v roce 1890 byla založena továrna na umělá hnojiva, 1891 bednárna, 1893 továrna na smaltované nádobí, tužkárna, sirkárna aj.).

První pokus založit vlastní pivovar byl v Budějovicích podniknut již v roce 1891, impulsem pro zřízení českého pivovaru bylo již zmíněné sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání byl ze strany německých zaměstnavatelů vyvinut značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru, jedné z tehdejších bašt němectví ve městě, zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaře nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativa směřující k založení ČAP tedy vzešla z řad především českých právovárečníků, např. JUDr. Augusta Zátky, Karla Čertíka či Antonína Effmerta. Řada právovárečníků nalezla odvahu, a i přes hrozbu, že jim nebudou vypláceny výnosy z várečného práva, přímo upsali první akcie.

Česká strana vedená JUDr. Augustem Zátkou a JUDr. Františkem Hromadou zahájila přípravné práce na založení nového podniku, prozatímní výbor svolal několik schůzí a vypracoval stanovy společnosti. Mezitím však došlo v celonárodním měřítku k politické roztržce mezi českými politickými stranami kvůli volbám do říšské rady. Určitá nejednotnost se projevila i mezi českými politiky v Českých Budějovicích a myšlenka zřídit vlastní pivovar musela být na čas odsunuta do pozadí. Další jednání o českém pivovaru tak byla zahájena na sklonku roku 1893 a po první schůzi upisovatelů dne 21. ledna 1894 bylo doporučeno pokračovat v aktivitách směřujících k vybudování pivovaru. Také byl zvolen zřizovací výbor v čele s právovárečníkem a významným českým podnikatelem JUDr. Augustem Zátkou.

Výbor řešil řadu složitých otázek, první z nich byla i volba vhodné lokality – vzhledem k umístění v blízkosti Pražské silnice a železnice bylo vybráno Pražské předměstí, a to i s ohledem na potvrzené rozbory podzemní vody. Samotné stavební práce na hloubení základů byly zahájeny v průběhu srpna 1894. Stavba pivovaru byla zadána pražské české firmě Dvořák a Fischer, výroba strojního zařízení pak renomované firmě Novák a Jahn, dodávku zimotvorných a hybných strojů zajistila firma Ringhoffer. Do konce roku byla pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova. Pro získání kvalitní vody byly na pozemku vykopány dvě studny. V říjnu 1894 byly výnosem ministerstva vnitra č. 21884 schváleny také stanovy akciové společnosti, které s menšími obměnami platily až do roku 1940. Prvním sládkem ČAP se stal od 1. dubna 1895 pan Antonín Holeček.

 

ČAP je přímým předchůdcem pivovaru Budějovický Budvar, n. p. Při příležitosti oslav svého 120. výročí chystá Budějovický Budvar pro své příznivce řadu aktivit. V průběhu roku se na trhu objeví limitované edice piva a motiv výročí se objeví na řadě suvenýrů (např. keramický podtácek, plechová cedule s historickým motivem, otvírák, sada historických fotografií, džbán na pivo, korbel s víčkem aj.). Budějovický Budvar připravuje i řadu kulturních akcí, například vydání knihy o historii Budějovického Budvaru, ukončení rekonstrukce multimediální expozice „Příběh Budějovického piva“, historické večerní prohlídky pivovaru s hranými scénami v dobových kostýmech nebo Den v Budvaru. O jednotlivých akcích bude pivovar průběžně informovat.

Proč Budweiser Budvar?

Jméno pivovaru i název klíčové značky „Budweiser Budvar“ se váží k místu původu, tedy městu České Budějovice. Od samotného počátku používal ČAP při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdy používaných názvů Budějovice nebo Budweis. Město Budějovice – Budweis – již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného jako budějovické pivo nebo názvem „Budweiser Bier“ (tedy „Pivo z Českých Budějovic“ nebo „Budějovické pivo“). Označení výrobku místem původu logicky převzal při svém založení i ČAP (např. „Budweiser Aktienbier“) a tím se přímo přihlásil k pokračování tradice výroby originálního Budějovického piva. V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal ČAP různá označení s prvkem „Budweiser“ registrovat jako ochranné známky. V roce 1930 byla registrována další důležitá ochranná známka „Budvar“. Ta vznikla stažením slov BUDějovický a pivoVAR. V roce 1934 došlo následně k registraci ochranné známky „Budvar – budějovické pivo“. Značka „Budvar“ byla doplněna o již dříve používané označení místa původu „Budweiser“. Protože se název piva „Budvar“ rychle stal synonymem vysoké kvality, byl ČAP v roce 1936 oficiálně přejmenován na „Budvar – Český akciový pivovar České Budějovice“.

Světlý ležák značky „Budweiser Budvar“ se postupně stal klíčovým produktem a vlajkovou lodí pivovaru. Pod značkou „Budweiser Budvar“ se dnes prodává kromě světlého ležáku B:ORIGINAL dalších 7 druhů piva (výčepní pivo B:CLASSIC, tmavý ležák B:DARK, kroužkovaný ležák B:SPECIAL, nealkoholické pivo B:FREE, speciální pivo B:STRONG, speciální pivo B:CRYO a nefiltrované kvasnicové pivo CVIKL). V současné době je „Budweiser Budvar“ jednou z nejznámějších a nejcennějších českých značek na světě: na exportu piva z České republiky se podílí z více než 20% a vyváží se do 70 zemí. Novodobá historie pivovaru začíná v roce 1967, kdy Ministerstvo zemědělství České republiky založilo Budějovický Budvar, n. p. jako přímého právního nástupce původního „Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích“. Budějovický Budvar za dobu své existence uvařil 48,3 milionu hektolitrů piva.