Kvalitní odrůdy pro České pivo

Název semináře ve Větrném Jeníkově Od ječmene k pivu poměrně jasně vymezil okruh příspěvků, které na akci zazněly. Česká republika patří k významným evropským producentům a také exportérům sladu. Základem toho jsou kvalitní odrůdy a v neposlední řadě i zkušenosti zemědělců, které v kombinaci zajišťují důležitou surovinu pro výrobu piva.

Jak zaznělo na semináři společnosti Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o., sladovnický ječmen je nepostradatelná surovina. Upozornil na to ředitel této společnosti Ing. Pavel Kutmon zemědělce, kteří naplnili na konci loňského roku kulturní dům ve Větrném Jeníkově. „Toho si jsou vědomi i zpracovatelé, a tak věřím, že ječmen bude i nadále patřit mezi ekonomicky zajímavé plodiny,“ dodal.

Překvapivě dobrá sklizeň

„Sklizeň roku 2013 dopadla docela dobře, a to je malý zázrak, zhodnotil ji na semináři Ing. Richard Paulů, generální ředitel Sladoven Soufflet ČR. Setí bylo v celé Evropě totiž opožděné kvůli pozdnímu nástupu jara a ani během celé vegetace počasí rostlinám příliš nepřálo. Produkce sladovnického ječmene byla v západní části našeho kontinentu dokonce nadprůměrná. Střed a východ Evropy hlásily průměrnou produkci, jen na Balkáně se výnosy dostaly výrazněji pod dlouhodobý průměr. Obsah bílkovin v zrnu je v západní Evropě spíše nízký. Ve střední části kontinentu se sklidilo zrno nejčastěji v rozmezí od 10 do 11,5 % N-látek a na Balkáně a v Rusku je problém spíše se zvýšeným obsahem bílkovin.

Osevní plochy klesaly

Sladovnický ječmen byl v minulosti druhou nejpěstovanější plodinou u nás. Ze 350 až 400 tisíc hektarů poklesly plochy na loňských 240 tisíc hektarů. V poslední době jarní ječmen předběhla řepka a také kukuřice, připomněl Ing. Paulů.
 Klesající plochy kompenzovaly průměrné hektarové výnosy. Jak uvedl generální ředitel společnosti Sladovny Soufflet ČR, ve statistikách lze vysledovat mírně rostoucí hektarové výnosy. To ovšem jen částečně nahrazuje menší plochy oseté touto plodinou. Podle Ing Paulů stojí za dobrými výnosy hned několik důvodů. Šlechtitelé přicházejí s novými odrůdami, které zvyšují dosažitelný výnosový potenciál. Druhým důvodem je kvalitnější agrotechnika, konkrétně ochrana proti škodlivým organismům. „Určitý pokles pěstebních ploch znamená, že se ječmen ke sladovnickým účelům v poslední době koncentruje v oblastech, kde se této plodině daří. To je Haná, Vysočina a Polabí,“ vysvětloval Ing. Paulů.

Vyrovnaná bilance

Celková bilance produkce u ječmene určeného pro výrobu sladu vypadala v České republice na konci loňského roku jako přebytková. U jarního ječmene se odhadoval exportní přebytek okolo 1,4 mil. tun a ozimého ječmene bude zbývat dalších 0,6 mil. tun. To by podle Ing. Paulů nemělo znamenat výraznější problém pro trh a lze tedy předpokládat poměrně stabilní ceny i v dalších měsících. „U obilovin tu ale jsou i další vlivy,“ připomínal generální ředitel Sladoven Soufflet ČR. „V posledních letech klesly ceny za dopravu po moři, tím se svět zmenšil. Navíc se stále více plodin využívá jako alternativní palivo k ropě. Na cenu obilovin působí i finanční trhy a spekulace, protože zemědělské komodity jsou už několik let v hledáčku investorů. Na současných cenách je vidět, že se svět zmenšil a ceny jsou prakticky stejné nebo velmi podobné ve všech oblastech,“ dodal Ing. Paulů.
 V České republice se vyrábí asi 550 tisíc tun sladu za rok. Přibližně polovina se zpracovává u nás a druhá polovina směřuje za hranice, nejčastěji do Polska, Německa a Maďarska.

Ochranná známka pro pivo

Ječný slad je jednou ze základních surovin při výrobě piva. O kvalitě sladu se rozhoduje už v okamžiku výběru pěstované odrůdy. České pivo má ve světě dobré jméno i díky produkci tuzemských zemědělců. RNDr. Karel Kosař, CSc., z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), a. s., uvedl několik důvodů, proč se pivo vařené na našem území většinou odlišuje od zbylé evropské nebo další produkce.
 Výzkumný ústav pivovarský a sladařský už v 90. letech minulého století podrobně srovnával chemické složení českých, evropských, amerických a japonských piv. „Již tehdy se našla celá řada znaků odlišujících české pivo od ostatních. Přibližně před deseti lety přišla myšlenka odlišit pivo legislativně,“ vysvětloval zástupce výzkumného ústavu s odkazem na udělení chráněného zeměpisného označení (CHZO).
 „Evropská unie ovšem nepovoluje chráněné zeměpisné označení na úrovni národních států. Jedinou výjimkou je Lucemburský med, což je s ohledem na velikost daného území pochopitelné. V případě piva existuje například CHZO Bavorské pivo či Brémské pivo,“ pokračoval RNDr. Kosař. Podle jeho slov bylo proto nutné stanovit území v rámci České republiky, kde se české pivo a české suroviny vyrábějí. „V rámci tohoto procesu jsme museli specifikovat suroviny, ze kterých se české pivo vyrábí, tedy to, co ho činí unikátním. U chmelu, konkrétně Žateckého poloraného červeňáku, nebyl problém najít odlišné parametry oproti jinde používaným odrůdám. U ječmene jsme původně nenašli rozdíl mezi českým a zahraničním. Proto u specifikace Českého piva figurují doporučené odrůdy. Dnes už dokážeme rozdíl v odrůdách přesně definovat,“ vysvětloval RNDr. Kosař a dodal, že jedním ze znaků je struktura dextrinů, přesněji jejich délka. Šlechtění v zahraničí se snaží o zkrácení dextrinů, a tím zrychlení kvasného procesu.
 Představitel VÚPS dodal, že v současné době je 75 procent výstavu produktem se známkou České pivo. Každoročně se u nás vyrábí asi 18 mil. hektolitrů piva. Od roku 2009 došlo asi k patnáctiprocentnímu poklesu. V letech 2011 a 2012 dochází k mírnému nárůstu výroby. Domácí spotřeba ale mírně klesá.

Představení novinek

Společnost Limagrain Central Europe Cereals tradičně na našem trhu nabízí zemědělcům kvalitní odrůdy ječmene pro výrobu sladu, které zpracovatelé zařazují na své seznamy doporučených odrůd. V jejich nabídce sortimentu jsou například odrůdy Malz, Bojos, Blaník či Kangoo. Z novinek se jako perspektivní výnosová sladovnická odrůda ukazuje Laudis 550. Ta je produktem šlechtitelské stanice Plant Select v Hrubčicích. Zájem o ni mají jak pivovary, tak sladovny. V roce 2013 zaznamenal Laudis 550 vůbec největší meziroční nárůst množitelských ploch. Jedná se o polopozdní odrůdu s vysokou odnoživostí. Odrůda je odolná vůči padlí travnímu, má velmi dobrou odolnost vůči rynchosporiové skvrnitosti a rzi ječné. Laudis 550 je středně odolný vůči hnědé skvrnitosti. Další novou odrůdou z českého šlechtění v Hrubčicích je Petrus. V roce 2014 by měla být zařazena do provozního zkoušení českých sladoven a pivovarů. Petrus poskytuje stabilně vysoký výnos zrna ve všech výrobních oblastech a ročnících. Obě odrůdy Laudis 550 i Petrus doporučuje VÚPS pro výrobu piva s CHZO České pivo.
 Přívlastek jedné z nejrychleji se rozvíjejících odrůd v Evropě nese sladovnická odrůda Odyssey. Významné evropské společnosti (Soufflet, Heineken, Malteurop) zařadily tuto odrůdu do pilotních zkoušek. Je to polopozdní odrůda s vysokou odnoživostí. Je plastická a vhodná do všech výrobních oblastí. Zájem ze zahraničí zaznamenala také odrůda Overture.
 V nabídce sortimentu společnosti Limagrain najdeme i odrůdy dalších plodin. Novinkou mezi jarními pšenicemi je Arabella. Tato přesívková pšenice je registrovaná v Polsku. Jedná se o velmi ranou odrůdu se stabilní potravinářskou kvalitou A.
 Pro rok 2014 firma nabízí další novinky, například nahý oves Hronec nebo poloranou žlutosemennou odrůdu hrachu Abarth a raný Avantgarde či velmi výnosný olejný len Libra s vysokým obsahem kyseliny alfa-linolenové (omega-3) v semeni, vhodný i pro potravinářské zpracování lisováním za studena.

 převzato: Zemědělec