Ministr zemědělství Miroslav Toman na Dočesné v Žatci řekl, že bude usilovat o navýšení podpor pro pěstitele chmele. Jeho hlavním cílem je, aby přestalo ubývat ploch českých chmelnic. Ministr se v Žatci zúčastnil už 56. ročníku slavností piva a chmele. Informovala o tom ředitelka odboru komunikace Dana Večeřová.

Ministerstvo zemědělství usiluje o navýšení rozpočtu na národní dotační programy na letošní rok. Právě z těchto peněz by pak dostali větší dotace i pěstitelé chmele. „Pokud uspějeme a získáme větší rozpočet na národní dotační programy, učiním maximum proto, abychom mohli pokrýt co největší část z více než 20 milionů korun potřebných pro chmelařský sektor. Chci především zastavit nepříznivý trend ubývání ploch chmelnic,“ řekl ministr Toman.

            Celkovou částku určenou letos v rámci národních dotací na podporu pěstitelů chmele není zatím možné s konečnou platností stanovit, protože ještě nebyl ukončen příjem žádostí u všech podprogramů.

            V současné době dostávají chmelaři podporu podle článku 68 na zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí. Cílem opatření je podpořit pěstování aromatické odrůdy chmele, která má menší nároky na agrotechniku a ochranu než ostatní hořké a superhořké odrůdy. V rámci Programu rozvoje venkova mohli pěstitelé získat dotace například na nosné konstrukce chmelnic, výstavbu skladů nebo česací technologie. Od roku 2007 získali žadatelé celkem 130 milionů korun na stovku projektů.

„České chmelařství má dlouholetou tradici a neodmyslitelně patří k českému zemědělství. V zájmu České republiky je i nadále tuto tradici udržet a tento obor rozvíjet,“ řekl ministr zemědělství Toman. Česká republika patří mezi největší producenty jemného aromatického chmele na světě, v Evropské unii je jeho druhým největším producentem za Německem. „Jedinečná specifika a jakostní znaky řadí český chmel mezi absolutní špičku, o kterou je zájem po celém světě. Kolem 80 procent chmele každoročně vyvážíme do mnoha zemí světa, největšími odběrateli jsou Japonsko a Čína,“ připomněl Toman.

            Ministr minulý víkend ocenil také výsledky práce zemědělců Ústeckého kraje na slavnostních krajských dožínkách v Peruci. Dobrou zprávou podle Tomana je, že výnosy letošní sklizně jsou lepší než loni. „Celkový výnos obilovin dosahuje v průměru 5,45 tuny na hektar, a výnosy z loňského roku tak převyšuje o jednu tunu na hektar. Znamená to, že sklizeň je přibližně o 20 procent lepší než v minulém roce. V Ústeckém kraji je sklizeno zhruba 98 procent obilovin. Zcela sklizen už je ozimý ječmen. Jeho průměrný výnos je 4,78 tuny z hektaru, což je více než republikový průměr. Tento průměr převyšuje i výnos řepky na Ústecku, který je 3,62 tuny z hektaru,“ řekl ministr a připomněl, že ČR je zemí s vysokým podílem orné půdy na celkové rozloze státu – s 38 procenty se v Evropské unii řadí na páté místo. „Přestože je zákon na ochranu zemědělského půdního fondu v gesci ministerstva životního prostředí, plně si uvědomujeme důležitost zachování zemědělské půdy, která je naším národním bohatstvím. Proto jsou v řadě legislativních i nelegislativních předpisů v gesci našeho Ministerstva zakotveny povinnosti, které v konečném efektu vedou k zachování půdní úrodnosti,“ prohlásil Toman. Jde například o ochranu zemědělské půdy před vodní erozí a ztrátou organické hmoty nebo nařízení o hospodaření ve zranitelných oblastech. A dobrou motivací pro zemědělce, aby účelně využívali zemědělskou půdu, je i systém přímých plateb. Právě jejich nastavení je jednou z priorit ministerstva zemědělství.